Náš zákazník aneb My k vám taky nelezeme!

Kdyby se líp učil, mohl být někde jinde. A nemusel být táááák strašně otrávenej a neochotnej. Myslím tím mladého prodavače z Kika.



Kupovala jsem kuchyň pro mámu. Zadání bylo jednoduché: kuchyň musí být malá, bez spotřebičů, protože ty jsou v baráku nové, a měla by být co nejlevnější, protože se ve výhledu několika let počítá se stěhováním. Takže nějakou aspoň trochu přijatelnou lidovku.  Vítězně z toho nakonec vyšla právě Kika,  tam jsme  objevily kuchyň pěknou, moderní, levnou,  a přesně ve velikosti, kterou potřebujeme. A tak jsme pro ni vyrazily. A to jsme neměly dělat!

Oddělení kuchyní zelo prázdnotou. Vybranou sestavu jsme si v klidu, bez jakéhokoliv náznaku zájmu prodavačů, přeměřily, pozotvíraly šuplíky, okoukly dvířka, pracovní desku atakdále a tak po 20 minutách jsme se začaly rozhlížet po nějakém prodavači. Nikde nikdo. Proběhly jsme půl patra a našly ho! Byl mladý a.... otrávený.

Zapsal si do počítače, kterou kuchyň chceme. Zaskočily jsme ho dotazem na dřez. "Támle,"  máchnul rukou kamsi do prostoru, kde jsme tušily, že mají vystavené ty čtyři obří dřezy. "Chceme nějaký malý dřez". Sáhnul za sebe, nalistoval katalog, mrsknul ho na stůl. Bylo tam pár dřezů a prodavač se ani neobtěžoval nám vysvětlit, jaký je v nich rozdíl, jak jsou velké, proč si některý z nich vybrat. "Máte ještě nějaké jiné dřezy?" Otočil se otráveně pro druhý katalog, který mrsknul na ten první. No, nakonec jsme vybraly. Další problém byl s baterií. "Takovou, jakou chcete, nemáme,"  suše konstatoval a tím to pro něj skončilo. Dotaz na zadní krycí panel na zeď přešel  odseknutím: "K týhle kuchyni se nedodává, když ho budete chtít extra objednat, bude to drahý. Kupte si ho jinde." Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby při našem odchodu řekl: "A přijďte zas, my k vám taky nelezeme."

 Tak nějak jsem měla pocit, že i když jsme nekupovaly kuchyň za sto osmdesát tisíc, prostě nějaký peníze v tom obchodě necháme, a tak by se  přeci jen měl prodavač chovat aspoň malinko vstřícně. No nic, kuchyně je objednaná a bude krásná. A to je důležité. Baterii, krycí panely a doplňky ale koupíme jinde - protože otřesný přístup v obchodě Kika už fakt znovu zažít nemusím.

Náladu mi trochu spravilo, když jsme hned potom zašly pro boty do CCC. Prodavačky byly milé, usmívaly se, poradily, přinesly, odnesly a když jsem platila, popřály nám hezký den. Vždycky jsem takový přístup brala jako samozřejmost. V Kika to ale asi mají jinak....  

9 komentářů:

  1. Víš, mám pocit, že je to všude stejné. Já byla naposledy právě v CCC a asi už mě tam nikdo nedostane. Otřesný! Líbily se mi jedny kozačky. Byly dokonalé, přesně jaké jsem si vysnila. Tak se ptám, jestli jsou kožené. Paní prodavačka odpověděla mile a ochotně, že ano. Já opáčila, že to je škoda, že je v tom případě nechci a jetli nemají nějaké takové v nekoženém. Asi si myslela, že jsou mi drahé. Hodila po mně takový pohled a povýšeně se mě zeptala, co se mi jako na kožené botě nelíbí. Asi jsem neměla odpovídat, ale odpověděla jsem. Po pravdě, že kůži z přesvědčení nenosím. Ani už nevím, co odpověděla, ale nějakou velni inteligentní a hloupou poznámku. Ale aby mi ukázala jiné boty, které bych si třeba ráda koupila, to jí ani nehlo. Tak jsem se sebrala a odešla. To, co nosím, je jen moje rozhodnutí, myslet si o tom může co chce, ale neochotná a urážlivá jako prodavačka být nesmí. Naše země se má ještě dost co učit, nějakou dobu jsem žila na západ od nás a podobné věci se mi tam nikdy nestaly.

    OdpovědětVymazat
  2. Hmmm, tak to taky není příjemná zkušenost. Myslím, že kdyby měli všichni prodavači procenta z prodeje místo platu, vypadalo by to v obchodech jinak....

    OdpovědětVymazat
  3. Hm, stálo by za to informovat vedení... Já jsem nedávno kupovala kuchyň v Ikea a prodavač byl fajn - ochotný, vše nám ukázal, vysvětlil, zpracoval návrh, prostě spokojenost.

    OdpovědětVymazat
  4. Hm, stálo by za to informovat vedení... Já jsem nedávno kupovala kuchyň v Ikea a prodavač byl fajn - ochotný, vše nám ukázal, vysvětlil, zpracoval návrh, prostě spokojenost.

    OdpovědětVymazat
  5. jé, tak mi máme velice podobnou příhodu, ale z oddělení sedaček:-)
    Veronika

    OdpovědětVymazat
  6. Tohle mě dokáže vždycky vytočit. Přes 2 roky žiju ve Skotsku, pracuju v restauraci na baru a i když si lidi přijdou jen pro vodu z vodovodu jsem a musím být vždycky milá a příjemná, protože i když z těch lidí není žádný kšeft, tak jsou můžou přijít znovu a nebo nás doporučit kamarádům, kolegům. A kam se podělo - Můj zákazník, můj pán?
    Pokaždé když přijedu do Česka tak je mi z chování některých prodavačů opravdu smutno.

    OdpovědětVymazat
  7. V Kika to bude asi místní choroba. Byli jsme tam s kolegou pro erární, čili levnou kuchyni z imitace dřeva. Prodavačka se podívala na typ a ohrnula nos: "No to snad ani kuchyně není!" A při těch přeplácaných pseudorustikálních hrůzách ta naše byla ještě nejslušnější. Do půl roku jsem měla vybírat kuchyni pro sebe a zařekla jsem se, že do Kika nikdy, nikdy! Jela jsem do IKEA, připravila si ji na plánovači, prodavačka to se mnou procházela, upozorňovala, nač jsem zapomněla, ochotně měnila za levnější... A i kdyby ne, měli takovou nabídku, že jsem měla problém si vybrat.

    OdpovědětVymazat
  8. Vždycky si stěžujte u vedení nebo na zákaznické lince. Není to trapný, není to snobský - mělo by to teoreticky zlepšit kvalitu obchodu a hlavně dáte těmhle "prodavačům" najevo, že se z nich nikdo na zadek neposadí.
    Sama se jako prodavačka (v obchodu, pro který pracuju ráda, protože tam většina věcí funguje, jak má) za tyhle jedince stydím. Může mě opustit manžel, umřít babička nebo jsem zarytá feministka, ale v zaměstnání, kde reprezentuji celou firmu, se musím chovat profesionálně (tedy aspoň slušně a třeba i ochotně), i když jsem "jen" prodavačka.

    OdpovědětVymazat
  9. Kdyby se líp učil, mohl být někde jinde. A nemusel být táááák strašně otrávenej a neochotnej. Myslím tím mladého prodavače z Kika.

    Třeba se jednalo o vysokoškoláka na brigádě, který už ví, že tuto práci dlouho dělat nebude nebo o absolventa humanitního případně ekonomického oboru, který pro změnu neuspěl v konkurzu na vysněnou práci. Ale měl by si uvědomit, že láká případně odrazuje zákazníky. A hlavně toto rozhodně není profesionální a příjemné vystupování, které je vedoucími vyžadováno. Za takovýto přístup se vyhazuje, tudíž jste si měla stěžovat a on měl na hodinu letět.

    OdpovědětVymazat