Silvestrovská dávka elegance a vkusu

Konec roku a tradiční bilancování toho dobrého i horšího, co se v uplynulých dvanácti měsících událo - tak toho se tomhle blogu opravdu nedočkáte.  Myslím, že není nutné shrnovat, co už tady bylo. Za to se ale podíváme na to, co se v poslední době do článků nevešlo nebo o čem jsem nestihla napsat.

Před rokem jsem se tady rozhořčovala nad tím, kolik lidí je schopných se na slavnostní štědrovečerní večeři vyfiknout do tepláků. Letos jsem našla ještě strašlivější fotky. Ano, správně, jsou z Mimibazaru. Citlivé duše s alergií na mé strefování se do tak snadného terče, jakým je Mimibazar, ať následujících pár fotek přeskočí. 

Zpátky k teplákům - měla jsem za to, že nic horšího než tepláky si obléknout ke štědrovečerní rodinné večeři a rozbalování dárků už fakt nejde. Pěkně jsem se spletla. Jde.  Tahle fotka se jmenuje Štědrovečerní večeře. Taťka ve vyžvejkaném tílku skvěle dotváří slavnostní atmosféru. 

www.mimibazar.cz

Může být ale ještě hůř. Nakonec, kdo má pořád řešit, co aspoň trochu slavnostního si obléknout? Vždyť stačí noční košile pro dámu, apartní vytahané punčocháče pro potomka. 

www.mimibazar.cz

Anebo rovnou spoďáry, hlavně, že holčička není nahatá úplně, žejo. 

www.mimibazar.cz

Zcela originální kombinace, dáma má večerní šaty, pan manžel asi neměl co na sebe, a tak na fotografa vyvalil jen břicho. Hezká vánoční fotka do veřejného alba.

www.mimibazar.cz

Je hezké, když si člověk vzpomene i na své přátele a pošle jim supersexy vánoční přání. 



A ještě jedna vánoční - tip, jak vytvořit vkusnou dekoraci do bytu za pár korun. Jen to chce už od Velikonoc sbírat krabičky od vajec. 



 Letos mě hodně bavila reklama. Ty následující jsou ukázkou toho, jak by reklama vypadat neměla. Billboard propagující hliníkové výrobky by mohl být jedním z adeptů na titul Sexistické prasátečko.


A tahle reklama z Facebooku je jedna z mnoha těch, které psali Tataři. 


Ostatně, Tatary zaměstnávají také v Tescu. 


Posíláte mi spoustu strašlivých fotek. Když jsem viděla toho nazdobeného pudla, řekla jsem si jediné -  jeho majitelku by měli okamžitě zavřít na psychiatrii pro nepříčetnost. 



Když už někdo postrádá vkus, měl by se vybíjet na sobě, ne na němé tváři, která se nemá moc šancí bránit. Zatímco pejska můžu litovat, u tohohle si jen řeknu: fujtajbl.  



Od chvíle, co jsem poprvé psala o odporný dortech, se mi v mailu objevují fotky dalších a dalších hnusů. Vybrala jsem dva - první jsou sexy housle, které mají penis, prsa i pubické ochlupení - prostě takový elegantní dort pro milovníka klasické hudby.


Pro koho je ale turecký záchod vyzdobený svíčkami, to vážně netuším.


 A když už jsme u toho jídla, přesuneme se do hospod a prodejen. Následující dvě cedule nepotřebují komentář.





 A nesmím vynechat ani módní trendy. Tahle kabelka se mi líbí, vážně! 


A nakonec ještě rada: Holky, až se budete fintit na silvestrovskou oslavu, koukněte se na sebe napřed do zrcadla, než vyrazíte ven. Koukněte se na sebe i z boku! 


A pod krátká trička noste zásadně podprsenku!


_________________________________________________________________

Neoznačené fotky přišly mailem nebo ve zprávách na Facebooku bez uvedení zdroje. Děkuju všem, kteří mi je poslali. 




Na party i do divadla jedině v dupačkách!

Revoluční overal, který se hodí na doma, na party i do divadla, to jsou podle reklamních textů dupačky pro dospělé. Nejde sice o žádnou převratnou novinku, poprvé se o nich začalo mluvit před pár roky, kdy si je na jakýsi večírek vzala Agáta Hanychová a byla v nich za burana. I přesto je prodejci pořád dokola vydávají za oblečení, ve kterém se dá jít na skleničku do baru nebo na pracovní schůzku.
www.skippy.cz

"Skippy je revoluční stylové oblečení – dupačky pro dospělé. Skippy se skvěle hodí jako oblečení pro volný čas, můžeš v nich vyrazit na procházku se svým mazlíčkem nebo sebrat odvahu a v dupačkách zajít s přáteli na pivo či sklenku vína." 

www.skippy.cz

Tyhle dupačky sice asi opravdu budou pohodlné, ale stylového na nich není vůbec nic. Jsou to prachobyčejné tepláky se spadlým sedem přišité k vytahané mikině. Jít v něčem podobném do baru na skleničku může jít jen člověk, který už má v krvi slušnou hladinu alkoholu. Na jinou než maškarní party bych je taky nedoporučovala. I vychrtlé modelky v nich vypadají poněkud neforemně. A chlapi? No ti v nich jsou hlavně k smíchu. 


www.slevomat.cz

Další prodejce tvrdí: "Konec vytahaných tepláků, roztrhaných triček a šusťákových souprav. I ve svém volném čase můžete vypadat stylově. Chcete si vzít Ghostyle na party, do kina nebo na procházku se psem? Na všechny Vaše aktivity je Ghostyle jako stvořený." Hmmm. Ať na fotky na webech prodejců koukám zblízka nebo zdálky, pořád nějak rozdíl mezi těmihle dupačkami a třeba šusťákovou soupravou nebo vytahanými tepláky nejsem schopná najít.

A někteří prodejci jsou ještě dál (anebo zaměstnávají reklamní textaře, kteří hulí něco opravdu silného a nezvládají interpunkci). "Proválej den doma v lazzzy po kalbě, vyraž na vzduch si se psem, nebo klidně do divadla, či důležitou schůzku pokud na to máš! Buď prostě svůj, buď lazzzy! Naše lazzzy není jen obyčejná teplákovka, nebo kus hadru který tě pouze zahřeje! Lazzzy je módní pecka, kterou nenosí kdekdo." Ano! Na operu nebo pracovní schůzku v teplákách! To je přesně to pravé oblečení.

www.lazzzy.cz


Vyjít v tomhle kamkoliv mezi lidi, to nechce ani stylovost, ani odvahu - stačí elementární nedostatek vkusu a soudnosti.

Facebook Lazzzy.cz

Facebook Lazzzy.cz

Nakonec, proč netvrdit, že dupačky jsou synonymem pro styl, když i tepláky se už prodávají jako designový kus oblečení vhodný téměř kamkoliv.


www.brooklyn-shop.cz


Mimochodem, ty lodičky na vysokém podpatku vypadají s tepláky opravdu mimořádně úchylně. 

www.brooklyn-shop.cz

Zlatý ponožky v sandálech!

Balení pro kočku

Kočka a balení vánočních dárků, to fakt nejde dohromady.  Bojujeme spolu každý rok. A každý rok sice nakonec vyhraju, ale jenom velmi těsně.

www.ovenbakedtradition.com


Kočka si myslí, že balení vánočních dárků je bezva hra, kterou člověk vynalezl jen proto, aby se kočka pobavila. Každý, kdo má doma kočku, ví, že není šance zavřít ji do jiné místnosti. V tu chvíli se kočka mění v běsnícího tygra, který by dokázal v pohodě rozmlátit dveře. Naříká přitom tak usedavě, že je jen otázkou času, kdy zazvoní zvonek a před bytem bude postávat hlídka městské policie s rozzuřenými ochránci zvířat v těsném závěsu.

Kočka potřebuje být při balení dárků. I když tvrdě spí v umyvadle v koupelně, v okamžiku, kdy přinesu na stůl poslední dárek, rozložím balicí papír, stužky, připravím si k ruce izolepu a nůžky, přesně v tu chvíli je kočka čilá, sedí uprostřed té hromady a předstírá, že je to přesně to místo, kam ona patří.

Napřed se pokusí shodit ze stolu balicí papír. Myslím, že je přesvědčená, že čím víc se jí ho přitom podaří potrhat, tím víc získá bodů.

Když se mi podaří papír jí zabavit, ustřihnout ten správný kus (napodruhé, poprvé mi při snaze zabalit krabici a přitom uhýbat vystrčeným kočičím drápkům chyběl asi tak centimetr na každé straně), a pokusit se ho hezky poskládat, pokouší se kočka nacpat mezi papír a dárek. Celá.

Další její oblíbená fáze balení je práce s izolepou. Izolepa se jednak pěkně kutálí po zemi, když se jí podaří kočce v nestřeženém okamžiku ukrást, jednak se na ní báječně lepí chlupy. To nesnáším, kočka se naopak snaží přemístit co nejvíc chlupů ze svého kožichu na lepící stranu izolepy. Nejspíš jsou za to v kočičím světě nějaké další bonusové body. V téhle disciplíně vítězím jen díky nesportovnímu jednání - kus izolepy plácnu kočce na záda. Kočka je naštvaná, chvíli s ním běhá po bytě a snaží se ho zbavit.

První dárek mám zabalený.

Kočka se vrací do místnosti bez izolepy v kožichu, zato ale s nadšeným výrazem. Rozbalila jsem totiž mezitím vánoční stužky. Ty ona miluje. Začíná kočičí lov, který obvykle končí tím, že rezignuju a kus stužky kočce odstřihnu, hodím jí ho co nejdál od stolu s balíčky a doufám, že bude chvilku pokoj.

Druhý dárek mám zabalený.

Od balení toho třetího mě zvedne podivný zvuk. Kočka si nacpala část té své stužky do tlamičky. Kus už spolkla, kus z ní visí. Kočka začíná dávit. Uklízím poblinkaný koberec a nadávám kočce i sobě.

Chvíli je klid, stihnu zabalit další dva dárky.

Klid je podezřele dlouho. Zvedám hlavu a zjišťuju, že ty úžasně načančané bohaté mašličky, které jsem spáchala na balíčcích, jsou příšerně oslintané a rozdrbané, protože se je kočka opět pokouší sežrat. Využívám její nenažranosti a uplácím ji kapsičkou. Konečně mám všechno zabaleno. Schovávám dárky do skříně, aby přežily bez další újmy do Štědrého dne.

Vyhrála jsem. Ale příští rok už si opravdu nechám radši dárky zabalit u odborníků. Ušetřím si nervy a koberec. A konečně nebudu rozdávat oslintané balíčky.

A teď musím běžet. Kočka se mi pokouší sežrat jmelí.

Reklamní zázraky na počkání

Mám ráda nápadité, chytré a vtipné reklamy. Nesnáším ty, co mají diváka za prosťáčka bez mozku, který si nechá napovídat cokoliv.

Existuje jedna velká skupina reklam, která mi leze na nervy víc než ty ostatní. Jsou to reklamy na nejrůznější zázračné léky, které během pěti sekund vyléčí nachlazení, rýmu, kašel, virózu a nejspíš (podle výrazu herců) i  kuří oka na palcích.

Všechny tyhle reklamy jsou na jedno kopyto a všechny mi přijdou hodně, ale fakt hodně moc nadnesené.

Představitel hlavní role umírá na rýmičku. V tu chvíli přichází druhý herec, který je něco jako dva v jednom - anděl i zázračný léčitel uzdravující pouhým pohledem současně. Umírajícímu podá jakýsi lék, je úplně jedno, který to je. Umírající ho spolkne a v tu chvíli je zdravý. Okamžitě! Zázrak!




Totéž platí i pro kapky a spreje do nosu. Stačí jednou použít a je po rýmě. Další zázrak.

A když hlavní představitel umírá  na bolest v krku, přinese anděl nějakou úžasnou tabletku, nejlépe takovou, co není jen tak nějaký bonbón, ale opravdový lék. Takový, co účinkuje ještě dřív, než stačí projít jícnem. Zázrak na třetí.

Nejvíc mě dokážou tyhle reklamy rozzuřit, když mám rýmu, kašel a teplotu sama. Dívám se, jak ty zázračné tablety fungují v televizi mrknutím oka, zatímco já sama prskám, chrchlám a kýchám čtvrtý den, i když ty tabletky taky polykám a navíc se  láduju  pomeranči, vařím si zázvorový čaj s citrónem a medem a mám nohy v teple. Zatímco pán v televizi, co na něj leze nějaký bacil, vypije jeden hrnek jakéhosi zázraku a klidně jde hned potom pořvávat na hokej, já ho do sebe liju v dávkování o něco vyšším, než je to maximální doporučené skoro týden a stejně se sotva plazím.

Jediné, co mě aspoň trochu uklidňuje, je fakt, že nejsem chlap, pro které je rýmička téměř smrtelná nemoc.  Myslím, že být nemocný muž s teplotou 37,2°C, nesla bych tyhle reklamy ještě hůř.

Jemná krása tampónového tvořeníčka

Už tady byly různé šílené dekorace vytvořené třeba z kosmetických tamponů, šperky z víček od PET lahví a různých odpadků a jiné podivnosti. Občas jsem podotkla, že se děsím, kdy se začnou vyrábět činčurinky z menstruačních tampónů. Ta doba právě nastala. Sice jde zatím jen o zámořský vynález, ale je jen otázkou času, kdy ho nějaká osvícená česká tvořilka objeví a importuje k nám. Tady je ukázka, na co se můžeme připravit.

Začneme pomalu a opatrně. Veselou valentýnskou kyticí.

www.tamponcrafts.com
Tamponóny trčí ze středu květin, okvětní lístky jsou z rozmočených a obarvených tampónů Tampax. Autor zřejmě využil toho, že tyhle tampóny jsou vyrobené z nijak zvlášť pevně slisované buničiny. Z tampónů jiné značky by to nejspíš spáchat nešlo.

Jen nevím, jestli tuhle jemnou valentýnskou krásu dávají ženy z lásky svým mužům nebo naopak. Řekla bych, že jako dárek je to ale vhodnější spíš pro ženy. 

Velkorysejší muži můžou ke kytici přidat i pěkný šperk. 

www.tamponcrafts.com


Srdíčko obarvené tak, že vypadá jako použitý tampón, to je dokonalý způsob, jak dát ženě najevo lásku a úctu.

Pro pány tady ale taky něco mám. 

www.tamponcrafts.com

Samopal je vyrobený z papírových aplikátorů od tampaxů a z jakýchsi plastových spojovacích částí. 

www.tamponcrafts.com

K výbavě drsného chlapa se samopalem patří i náboje. Ty jsou pro změnu z tampónů O.B.


www.tamponcrafts.com

A ještě příklad, jak se tohleto nabíjí. Zásobník chybí, náboje se strkají přímo do hlavně. Proč jsou obarvené, jsem moc nepochopila. Možná ale naznačují tohle: S Božkou dneska nic nebude, půjdu si s chlapama zařádit na střelnici, abych se aspoň nějak zabavil. 

Méně militantní povahy jistě ocení roztomilé strašidýlko. Výroba je jednoduchá, stačí roztřepit, nalepit očička a šňůrku uvázat na opačný konec, než kde bývá při obvyklém použití tampónů. 

www.tamponcrafts.com

Vánoce jsou za necelé dva týdny, je nejvyšší čas začít přemýšlet o té správné sváteční výzdobě. Tampaxové aplikátory (nepoužité, prosím!) dodají vánočnímu stromku ten pravý slavnostní šmrnc. 

www.tamponcrafts.com

Obarvené tampóny lze použít místo vánočních ozdob. 

www.tamponcrafts.com

Nebo můžou imitovat svítící řetěz, se kterým se ušetří za elektřinu. Je to barevné, veselé a ještě ekologické. Bingo!

www.tamponcrafts.com

A chybět nesmí ani betlém, teprve ten přinese do domácnosti opravdové kouzlo Vánoc. Hlavičky jsou z tampónů, jesličky pak z aplikátorů obarvených hnědou barvou.  Kdyby tohle viděla ta stará silně nábožensky založená paní z vedlejšího vchodu, zcela jistě jí můžu volat záchranku, protože by to s ní rovnou seklo. 

www.tamponcrafts.com

Tímto děkuju anonymnímu diskutujícímu, který odkaz na web tampónového tvořeníčka napsal do komentářů pod jeden z mých starších článků. Díky němu mám jistotu, že už nic strašlivějšího a nevkusnějšího neuvidím. Nic horšího už opravdu existovat nemůže. 

Jsem zvědavá, za jak dlouho začnou návody na podobné šílenosti létat českým internetem. Dávám tvořilkám týden, maximálně dva.

________________________________________________________

P.S. A kruci. Právě mě napadlo, že jsem ještě neviděla šperky a dekorace z menstruačních vložek... 

Revoluční patent - ošklivý, drahý a zbytečný

Nevím, jak ostatní, ale já spím naprosto nedisciplinovaně. V posteli se převaluju, měním polohu, chvíli ležím na boku, chvíli na břiše, někdy se probudím a mám polštář pod hlavou, jindy ho ve spánku skopnu až do nohou postele. Takže pro mě teda následující výrobek rozhodně není. I když je prý revoluční a patentovaný!

www.polstar-proti-vraskam.cz

Na tenhle zázrak mě upozornila Terka a musím uznat, že předraženější a zbytečnější ptákovinu už jsem dlouho neviděla.

www.polstar-proti-vraskam.cz

Polštář stojí bez desetikoruny devět stovek. No aby ne. Je totiž nejenom revoluční a patentovaný, ale taky luxusní. Aspoň podle prodejce: "Vrchní materiál je ušit z luxusní, 100%-ně jemné bavlněné tkaniny." 

Polštář má pomáhat od vrásek kolem očí. Položí se na běžný polštář. Jeho revolučnost spočívá v tomhle: "...svým unikátním tvarem způsobí, že pleť okolo Vašich očí nebude vmačkávána do velkého polštáře a výrazně tak napomáhá ke zmírnění vrásek."   
 
www.polstar-proti-vraskam.cz

No, nevím.

Možná mám jen nějakou zvláštní pleť. I když s vráskami už taky trochu bojuju, ty kolem očí mám od smíchu, ne od spaní na polštáři.

Navíc si nedovedu představit, že bych dokázala celou noc ležet bez pohnutí, aby byl výřez v polštáři až do rána přesně tam, kde má být. Jedině snad, že bych si ho na hlavu nějak přilepila. Jenže to bych zas ráno mohla mít taky pěkný problém vyčesat si z vlasů lepidlo.

A jak je to s tím patentem?

No, taky nevím. Podle Rešeršní databáze patentů a užitných vzorů, kterou provozuje Úřad průmyslového vlastnictví, žádný takový patent neexistuje. Našla jsem polštář pro vozová dvířka, ramenový polštář, tlakový polštář pro zařízení na měření sil, bicí polštář pro stavy se spodním prohozem a dokonce i tepelný vzdušný izolační polštář pro umělé kvočny. Ale polštář proti vráskám fakt ne.

Celé mi to připadá jako docela ošklivý a hodně předražený polštář, který je úplně k ničemu. Tedy kromě výdělku prodejce, který nejspíš dobře ví, že některé ženy jsou v panice po objevení prvních vrásek ochotné zaplatit za sebevětší nesmysl, když se jim slíbí, že jim vrásky vygumuje.

A na konec jeden vzkaz pro muže: Pokud pořád ještě nevíte, co nám dát k Vánocům, tak tohle rozhodně není skvělý dárek, i kdyby to prodejce měl na svém webu napsáno přes celou hlavní stránku! 

Psí hovínka a přejetá zvířátka

Tento pořad vám přináší psí hovínko.

Myslela jsem, že mám sluchové halucinace, když tahle hláška včera večer vyskočila z televize (myslím, že z jednoho z primáckých kanálů) a praštila mě to do hlavy.  Jenže po pár reklamách se objevila znovu. Nebyla to halucinace. Byla to příšerná realita.

Večerní film opravdu sponzorovalo psí hovínko. Tedy s velkým Pé. Jde totiž o veselou a poučnou hru pro děti.



Tahle hra bude zcela jistě rozvíjet estetické cítění u dětí. A taky vkus. A zájem o přírodu, zejména o trávicí trakt psů. Ten zbastlený jezevčík totiž vydává i zvuky, když se dobrota, kterou ho hráči nakrmí, mění v hovínko.

Brzy budou Vánoce, a tak doporučuju při pořizování dárků pro děti přikoupit k psímu hovínku ještě nějakou další roztomilost, třeba přejetého králíka.

www.ptakoviny.org

A aby té krásy nebylo málo, přikupte i veselý koberec do dětských pokojíčků.

www.facebook.com

Jsem zvědavá, kolik podobných fekálně-morbidních veselostí v oblasti hraček se ještě do Vánoc vyrojí. Za sebe ale říkám: Zlatý Člověče, nezlob se!

Lekce o nakládání s odpadem

Když se staré věci použijí znovu, jinak, zužitkují nebo recyklují, namísto toho, aby se vyhodily, je to fajn. A taky je to čím dál víc trendy, protože to je teď prý děsně eko a cool. Některé tvořilkovské weby dokonce už zavedly extra kategorii, říkají jí třeba recy-věci. Spousta z nápadů, jak udělat ze starého nové, je zajímavých.

Ale některé jsou... trochu šílené. Hodně nevkusné. Nenositelné. A docela hnusné.

Na první z nich mě upozornila Eliška na Facebooku. Jde o recy prsteny.


Autorka tomuhle říká extravagantní prsteny a chce za ně 44 korun plus dvacku za poštovné. Tohle není žádná recyklace starého a nepotřebného. Tohle jsou totiž prachobyčejné plastové montážní pásky, které se prodávají v každém hobbymarketu. Asi tak za korunu. Použít je jako šperk vyjde asi stejně, jako bych si na hlavu navlíkla igelitový pytel do odpadkového koše a vydávala ho za extravagantní nepromokavou čepici. 




Stejná tvořilka, stejné plastové pásky plus jakási podložka nebo co to je. Výsledek: další extravagantní prsteny, tentokrát za 99 korun plus poštovné. Nejenže je to ošklivé, ale taky se tímhle prstenem budou pěkně ničit silonky a oblečení z jemnějších materiálů.


Další příklad otřesného recy-výtvoru je tahle džínová bundička. Autorka ji koupila v sekáči a nejspíš umělecky polila savem. Vydává to za ombré a chce za to i s poštovným 450 korun.  Problém je, že ombré by mělo přeci jen vypadat trochu jinak, než zfušované odbarvování. Vydávat tohle za recyklaci je dost odvážné. 


Velkou módou pro eko-tvořilky je recyklovat odpad. Za jeden pár těchhle náušnic chce autorka i s poštovným 46 korun. Posílá je v krabičce, takže je to podle ní vhodné jako dárek. No nevím, já bych takový dárek nedala ani té paní, co u nás na rohu prodává časopis o bezdomovcích, protože bych se bála, že se urazí. 

Co bude v módě věšet si na uši příště? Špunty? 

Tak ty tady mám taky!

Vinařské náušnice vyjdou i s poštovným na 68 korun. Dovedu si je představit na servírce ve vinném sklípku. Nebo na návštěvnicích na vinobraní. Všechny ostatní ženy budou s podobným šperkem vypadat jako alkoholičky, které fakt nemají pití pod kontrolou. 

Pro milovnice piva jsem taky našla úžasné recy-šperky.



Náušnice Starobrno vyjdou s poštovným na 56 korun, ty z Krušovic jsou o něco levnější, stojí 35 korun. Oboje jsou ale stejně příšerné. Kdo tohle může dobrovolně nosit? 


Pro milovnice nealkoholického pití jsem našla elegantní recy-kabelku. Je z uzávěrů od vody Rajec a nealkoholického piva. Cena lidová: 1221 korun a k tomu 110 korun poštovné. 



A nakonec ještě dvoje umělohmotné náušnice, recyklace víček od PET lahví. Ty horní vyjdou s poštovným na 78 korun, ty spodní na 46 korun. 

Marně přemýšlím, jestli všechny tyhle hrůzy pokládají autorky skutečně za něco hezkého, nebo jestli je to jen úporná snaha o trendy recyklaci za každou cenu. Já osobně bych použitý materiál raději odnesla do tříděného odpadu, než z něj vyráběla šperky. 

A nebo že bych začala taky recyklovat a vyrábět náušnice? Zrovna jsem chtěla vyhodit vylouhované sáčky od čaje. Možná je usuším, zavěsím na háčky a strčím si je do uší. To bude teprve originální recy-šperk!

_______________________________________________________________

Všechny fotky: www.fler.cz