Nejsem v tom nějaká tlustá?

Myslím, že jsem si snad nikdy nekoupila oblečení, které bylo vystavené přímo ve výloze obchodu. Nevím proč, ale všechny ty úžasné kousky báječně naaranžované na figurínách nebo nedbale poházené kolem jejich nohou vypadají vždycky úplně jinak ve výloze a úplně jinak na mně.

Začíná to právě před výlohou, když zahlídnu něco, co naprosto nutně a okamžitě potřebuju. Pokud je ten úžasný kousek navíc i za cenu, která se nešklebí, že příštích čtrnáct dnů budu o chlebu a vodě, je mi předem jasné, že v tom bude nějaký problém.

http://www.turecko.org/fotky/nakupy-odevy-antalya-3531.jpg

Problém číslo jedna: V obchodě mají úplně všechny velikosti. Kromě té mojí. V kousku o číslo větším vypadám jako bych utekla z uzavřeného psychiatrického oddělení nebo byla zastánkyní opravdu mimořádně alternativního stylu oblékání. V kousku o číslo menším sice vypadám dobře, jen se nesmím otočit, protože u té sukně nedopnu zip a čouhá mi z ní zadek. A ve svetříku sice nemám co nedopínat, jen se zas nesmím pohnout a dýchat.

Problém číslo dva: V obchodě mají mou velikost, ale v jiné barvě. Tedy v té barvě, ve které vypadám naprosto nejhůř, jak dokážu. Většinou jde o ty odstíny, které sluší skoro všem, jenom já v nich okamžitě získám odstín v obličeji, jako bych trpěla těžkou anémií a hodlala v příští půl hodině umřít.

http://www.keepline.cz/obchod-s-odevy-v-palladiu-jamie-sadock/


Problém číslo tři: V obchodě mají mou velikost i barvu. Pak je jasné, že svetřík bude z kategorie "pokud se do hodiny neuškrábeš k smrti, sežeru tě sám".

Problém číslo čtyři: V obchodě mají mou velikost i barvu a materiál je skvělý. Pak je jasné, že bude problém ve střihu. Svetřík ze mě vyrobí břichatou bezprsou a beztvarou hmotu s nohama, rukama a hlavou. Sukně mi zdůrazní zadek až moc a opticky zkrátí nohy o pětadvacet čísel. Kalhoty budou mít zrovna tak divně udělané kapsy, že přidají pět kilo vpředu i vzadu dřív, než se stihnu v kabince otočit. "Nejsem v tom nějaká tlustá?" To je přesně ta otázka, která je slyšet z kabinek obchodů nejčastěji. Odpovídáme si na ni většinou samy: "Jsem!" A v duchu dodáváme, že to není vina naše, ale toho divně ušitého hadru.

Problém číslo pět: V obchodě mají mou velikost i barvu, materiál je skvělý a střih nehyzdící. Pak už zbývá to poslední. Nějak to není ono. Ten úžasný kousek z výlohy na mně prostě vypadá asi tak sedmdesátkrát hůř než na té figuríně nebo na ramínku.

A pak se divím, že nemám co na sebe.

27 komentářů:

  1. Blondýno, že tys mě špehovala v kabince? :-D :-D :-D Moc vtipne popsané.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemám rada komentáre typu: ty si ma špehovala?, ty si mi prehrabala kabelku?, etc...
      Ale inak je to prostý fakt. Tie dobré(priemerné/najbežnejšie) veľkosti sa vypredajú prvé, a po dvoch dňoch výpredaja/uvedenia novej "kolekcie" sú v obchode buď "plachty", alebo "oblečenie pre bábiky". A preto nakupujem v sekáči, a do "normálneho" obchodu by som už asi ani nešla. Zá tých pár eur privriem oko, a tak mám napríklad nohavice Orsay za euro, krásne vyšívané nohavice za tri €, či hodvábne žlté šaty za 8€. Dĺžka sa vždy dá upraviť(ja len skracujem), hlavne aby mi to palo na bokoch a zadnici. V Nitre na pešej je fantastický sekáč v takej žltej budove, a tam sú veci.... od výmyslu sveta, značkové, aj nie, a ak vystihnem "šťastnú hodinku", mám všetko za polovicu.

      Vymazat
  2. Tohle je dle mě problém snad každé slečny/ženy, a tedy i můj:)

    OdpovědětVymazat
  3. (So true.)

    Nejlepší na toto je nakupovat v sekáčích, tam to může na člověku vypadat vždycky jenom líp než poválené na stole či povislé na ramínku.)

    OdpovědětVymazat
  4. A co jeste ked si vyhliadete nejaky kusok no naoriklad uz nemate cas to skusat... A tak si poviete, ze sa pre to vratite neskor...cely cas sa potom tesite, ako uzasne sa vam to bude hodit, ako skvele to zapada do koncepcie satnika, vymyslate, co si k tomu obujete...a ked sa pak pre to vratite a odskusate to, je to KATASTROFA :-D ten pocit bezmocnosti potom neznasam snad este viac :-D

    OdpovědětVymazat
  5. a co takový chuděry, kterým ty věci většinou sednou a ony se finančně zruinujou?:D....(joo, jsou to potvory, jak si to dovolujou, ukamenujme je:D)

    pragueneedsmorestyle

    OdpovědětVymazat
  6. Právě proto strašně nerada nakupuju oblečení v bežné konfekci :-( Ale na švadlenu a krejčího teď nemám a na ty tzv. lepší značky (u kterých mám vyzkoušené, že mi sednou) také ne, takže nakupuji jen to nezbytně nutné, vymetám sekáče a žiju z toho co mi zbylo z lepších časů a těším se na dobu až se z toho všeho vyhrabu a půjdu si zase koupit moje normální oblečení :-) Ach jo.

    OdpovědětVymazat
  7. :-D :-D tak to jsi vystihla!!!!

    mujfialovysvet.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  8. Mno...já teda asi patřím mezi ty chuděry, co najdou správnou velikost, barvu, střih a je to přesně ono :D (teda většinou) A jak na tom jsem? - jsem chudá :D :D :D

    OdpovědětVymazat
  9. Chudá, ale predpokladám, že spokojná :-) Aj to má niečo do seba :-D

    OdpovědětVymazat
  10. No a co mám teprve dělat já, když se mi to typicky nelíbí už na těch figurínách?

    OdpovědětVymazat
  11. Problém číslo šest: V kabince je nemožné osvětlení. V okamžiku, kdy si začnu zkoušet oblečení, zjistím, že mám celulitidu i na nose. Veškerá chuť nakupovat mě okamžitě přejde.
    Hannelle

    OdpovědětVymazat
  12. Maximální souhlas a ještě vyzdvižení posledního příspěvku o celuitidě. To je naprosto děsný, se pak vždycky doma musím uklidňovat před zrcadlem, že to není tak hrozný. Ale než na to trauma zapomenu, tak alespoň půl roku zase do obchodu s hadry ani nepáchnu. Zlatý sekáče fakt.. :-)

    OdpovědětVymazat
  13. Nejhorší pro mne je zkoušet si v té kabince plavky (a kouknout do zrcadla).

    OdpovědětVymazat
  14. Alebo keď mám kúsok vyhliadnutý a vyskúšaný aspoň tri krát a trpezlivo čakám až bude v zľave (aspoň 10%). No a keď prídu výpredaje môj vytúžený kúsok zmizne a objaví sa až v ďalšej kolekcii za full cenu.
    Dina

    OdpovědětVymazat
  15. Ano, ano, ano... Presne tak. Ja jsem si asi pred dvema lety chtela koupit plavky, sla jsem do obycejneho asi Hervis Sportu. Vytahla jsem vsemozne plavky vcelku a s dobrym pocitem, ze jsem prave trochu zhubla a cvicim, takze se citim lepe a urcite tak i musim vypadat, jsem zalezla a tesila se, jak odejdu s novymi plavkami. Ale ouvej, pominu-li fakt, ze ve vsech jsem vypadala jako prkno (ale jen na hrudi :-( ), tak nejhorsi byla partie od pasu dolu. Obrovsky zadek, chabla stehna (i zadek), tlusta lytka, a to vse okorenene doliky jako na kulicky a nezdravou barvou. To bylo poprve v zivote, co jsem se v kabince skoro rozplakala, pak i realne priteli na rameni, kdyz jsem mu rikala, ze s nim asi uz nikdy nepujdu plavat, protoze muj zadek a nohy jsou tak odporne, ze to proste nemuzu nikomu udelat, aby se na to musel koukat.

    Zajimalo by me, co to je za priserne osvetleni, co tam davaji, a kdo to vymyslel :-). Vsak to odhani zakazniky :-).

    OdpovědětVymazat
  16. Ano, plavky a podprsenky, absolutní tragédie. Vždy z toho mám depky pěkných pár měsíců po nákupu. Proto padnouci podprsenku kupuji hned v několika kusech :-) Plavky kupuji zásadně v obchodech, kde se dá volně kombinovat vršek a spodek, mám totiž větší hrudník a k tomu v setech dělají stráááášný bombarďáky, který mi obvykle končí někde pod nosem :-))))
    Mallena

    OdpovědětVymazat
  17. Vážená blondýno, mluvíte mi z duše (a to nejen v tomto příspěvku). Na figurínách vypadá oblečení často skvěle, navleču se do toho a ejhle, týž kousek je neforemný a nesedí. Už jsem ale přišla na to, v čem je zakopaný pes: na umělých tělech je oblečení nezřídka vzadu zašpendlené, aby vynikla kýžená silueta a člověk se nachytal na (konečně) atraktivní střih. Realita ovšem dosti pokulhává...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. presne tak...robila som v obchode s oblecenim a obliekanie figurin bolo moje hobby...a by ste sa divili, co sa na nich da vycarovat aj z hadroviteho trika a neforemnej sukne... :)

      Vymazat
  18. dovolila jsem si poupravit Murphyho zákon- Nikdo nevypadá v reálu tak blbě ( tak tlustě), jak ve zkušební kabínce.

    OdpovědětVymazat
  19. tak diyk NAT: a my mame potom pocit, ze tak budeme vyzerat tiez:-D

    saschanitra.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  20. Nejseš ty nějaká zbytečně sebekritická ?

    OdpovědětVymazat
  21. Mě docela štve to, že i když mám krásně souměrnou postavu (za tu jsem ráda), mám docela problém s kalhotami. Když mi sedí nohavice, přes boky, tak je pas tak volný... vlastně pokud jsem v čirém zoufalství nějaké koupila, tak mi trochu začínají být až teď (3. měsíc těhotenství :-) naštěstí je nekupuji skoro vůbec, protože mám raději sukně.

    OdpovědětVymazat
  22. Tak to je přesné... nenapsala bych to lépe :o) zajímavé, že pokaždé, když narazím na něco pěkného, tak je téměř nejsem schopná najít XSko v oblíbené barvě, vždycky je tam horda M a XLek... Po nějaké době jsem zjistila, že S se stalo XS a Sko je mi tudíž velké :D

    OdpovědětVymazat