Info o ceně v butiku

Mám ráda drahé módní časopisy na křídovém papíře. Čas od času si je kupuju, i když si naprostou většinu otištěných článků můžu přečíst na webech vydavatelství.  On je totiž dost rozdíl projet si narychlo web anebo večer se v klidu uvelebit na gauč, mít na nohou teplé ponožky, po ruce první hrnek kafe nepitý ve spěchu a začíst se do opravdických písmen natištěných na opravdickém papíru.  Líbí se mi i to, jak tyhle časopisy voní tou zvláštní směsí, která vznikne, když se dovnitř vloží pár reklamních stránek, kde odlepíte kus papíru a pod ním je vůně nového parfému.



Je ale jedna věc, která mě na těchhle módních časopisech neskutečně vytáčí.  Jsou to rubriky obvykle pojmenované Trend, Detail, Musíte mít nebo prostě Móda. Grafici do nich umělecky pohází pár fotek nějakých více či méně úchvatných bot, kabelek, halenek a doplňků, k tomu redaktorka napíše, co že je to za značku a my se můžeme inspirovat, kochat, říkat si: "Proč jsem loni vyhodila ten příšernej zelenej svetr, když je letos tahle barva tak v módě?" nebo vzdychat "Sakra, zas se mi nejvíc ze všech líbí tyhlety boty za třiadvacet tisíc."

Jenže na každé takové stránce najdu minimálně u jednoho kousku místo nějaké cifry větu "Info o ceně v butiku".



A podobné je to i s módními fotostránkami. Skoro v každém seznamu toho, co na modelku navěsili, je buď tahle věta anebo tam rovnou není vůbec nic. Pak to vypadá nějak takhle: Cena je jen u podprsenky, kalhotek a svetru, u bot a náramků úplně chybí.




A ještě divnější mi připadá, když na jedné a téže stránce, kde najdu u jednoho výrobku cenu v korunách, je  u druhého obligátní "Info o ceně v butiku", u třetího je cena uvedená v eurech a u čtvrtého je odkaz na webové stránky výrobce. Z toho všeho pak vychází jen jediné: Příšerně nepřehledný guláš.

Marně přemýšlím, jaký to má smysl. Jako čtenářka českého vydání časopisu bych ráda viděla ceny v podobných rubrikách buď u všech kousků, nebo u žádného. A chtěla bych ty ceny vidět v korunách. V redakcích snad mají kalkulačku, aby dokázali podle kurzovního lístku ta eura přepočíst.

Myslím, že v redakcích mají i připojení k internetu a webové prohlížeče a mohli by místo složitého "Info o ceně na www.nějakáluxusnífirma.com" prostě tu cenu najít a napsat.

A konečně, myslím, že v redakcích nemají snad tak málo asistentek, junior-redaktorek nebo externích spolupracovnic, aby jedna z nich nemohla v jeden den vzít seznam výrobků z kategorie infooceněvbutiku a nemohla ty butiky (které jsou vesměs stejně v Praze, kde redakce sídlí) prostě oběhnout a ceny si zapsat. Jako čtenářka bych uvítala, když by mi redakce kromě svých must-have tipů laskavě sdělila u všech kousků, kolik že teda stojí.

Možná je za tím jen nějaká záhadná redakční strategie. Třeba jako nenaštvávat čtenářky cenami bot nad pětatřicet tisíc a kabelek nad šedesát. Možná je v tom nějaký pokyn marketingového oddělení: "Hele, Gucci nám letos poslal míň hadrů, který nemusíme vracet, tak jim tam ty ceny nepište, ale nevíme, co se šálami od Bosse, tak jim trochu provařte sandálky". Nebo je v tom nějaký tajemný zájem firem nezveřejňovat ceny (i když jsou jinde bez problémů dohledatelné). Nepopírám, že to může mít nějakou logiku nebo účel. Jenže já jako blondýna mu prostě nerozumím, a tak mám pocit, že mě redakce jednoduše šidí o část informací.

62 komentářů:

  1. Taky mě to mírně řečeno nebaví, jednoduše ten miš-maš nechápu. Buď bych psala ceny všude nebo nikde. Kdyby to tu četl někdo redakce některého z těch časáků, tak by bylo fajn, kdyby mi to prosím pěkně osvětlil. ;-)
    Verunka

    OdpovědětVymazat
  2. Tipuju, ze je za tim mozna zajem nalakat kavky do butiku :-) kde si treba prece jen neco koupi..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. suhlasim, aj ja si myslim ze tam niekedy cena nie je preto, aby zena isla do butiku a zistila si tu cenu(a aj keby to bolo drahe tak mozno presmejdi butik a kupi nieco ine)

      K.

      Vymazat
    2. Toto je taky jediná věc, která mně vždy napadla, že cena je přemrštěná a tak by hned odradila a když se to někomu strašně líbí, tak si tam zajde a i když nekoupí to, tak si třeba vybere něco jiného, ale z Ostravy do Prahy rozhodně kvůli něčemu bez cenovky, co se mi moc líbí nepojedu :-D

      Vymazat
    3. Na druhou stranu, tyhle časopisy čtou tisíce žen po celé zemi a jen maličkaté zanedbatelné procento má možnost či zájem se do toho butiku osobně vypravit. A ty, které se tam nakonec vypraví, ty ceny už stejně vědí či tuší či dokážou odhadnout.

      Vymazat
  3. já osobně myslím, že je to prachobyčejná marketingová strategie. Myslím, že určité firmy si nepřejí, aby časopis zveřejňoval cenu produktu, aby se tak staly více "atraktivní" (=přeci nebudeme MY, zveřejňovat cenu našeho zboží v každém plátku, MY jsme tak skvělí a úžasní, že zákaznice si sama do butiku zajde a cenu si zjistí a při té příležitosti si něco koupí)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tento názor sdílím...

      Vymazat
    2. přesně, taky si myslím toto

      Vymazat
    3. Ono přece jenom: "když se musm ptát na to, kolik něco stojí, pravděpodobně si to nemohu dovolit". Že?

      Vymazat
  4. info o cene v butiku spavidla znamena neches to vediet. ono je to vlastne myslene v dobrom, tie co na to maju vedia, tie co si to vygooglia vedia, tie co len pozeraju obrazky si to ani nezasluzia vediet, zbytocne info sposobujuce depky 'kto na to ma?'

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, v Espritu, co čas od času přihodí k Lidovým (!) novinám, jsou informace o ceně v butiku hned vedle těch cen, co působí depku "kdo na to má". Takže čtenářka (já) usoudí, že utajená cena je ještě vyšší, což depku taky zvýší. S depkou jsem se už vyrovnala, jen mi nepřipadá, že se ceny tají z ohledu na ty, co prohlížejí obrázky.

      Vymazat
  5. blondýna sice nejsem, ale tenhle pocit mám i já,,a ráda bych zjistila důvod proč kalhoty z H&M mají cenovku a Gucci ne..jestli tím , že H&Mse nestydí za své ceny a je hrdé na to , že je to prodejné a nositelné většímu okruhu lidiček a že Gucci chce jen lákat na své zbytečně předražené zboží co jim leží na skladě roky a donutit lidi zajít si do butiku a skouknout vytrínky ..co kdyby se něco zalíbilo natolik , že bez té kabelky prostě nemůžeme žít a utratíme za ni celou výplatu pro pocit důležitosti a hrdosti , že na to máme...

    OdpovědětVymazat
  6. Milá blondýno, děkuji za tvé články. Tento mi opět mluvil z duše. Hanka

    OdpovědětVymazat
  7. Jo, přesně tohle mě taky kdysi zarazilo - a představila jsem si, jak vlezu ve Spálený do nóbl pobočky, opatrně docupitám až k pultu, abych něco neshodila, a zeptám se: "Kolik stojí ty modré lodičky, které na straně 28 otiskl časopis XY?"
    I za předpokladu, že bych odpověď dostala, bych sklopila uši, poděkovala a zase rychle prodejnu opustila červená až na zádech.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tahle představa mi taky vždycky naskočí:-)

      Vymazat
  8. Ono je to spíše o tom, že samotné butiky ceny prozrazovat nechtějí, aby hned vysokou cenou neodradily nakupující a prostě do jejich obchodů přitáhly co nejvíc lidí, byť se příjdou ptát jen na tu cenu. A chtějí si zachovat jakousi exkluzivitu. Přesně tak, je to marketingová strategie - ale ne časopisů, ale obchodů. Magazíny by ty ceny moc rády zveřejňovaly, ale když si to prodejce vyloženě nepřeje, tak s tím nic nenadělají ;-)

    http://mamou-stylove.blogspot.com/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A co tuhle snusku obchodu, ktere maji dojem, ze jsou neco vic a cenu zverejnovat nemusi, proste prestat zarazovat? Treba by si to rozmysleli... :)

      Vymazat
    2. umiestnenie produktu je platena forma reklamy rovnako ako akykolvek iny inzerat v casopise. nezaradovat by znamenalo znizit si zisk z reklamy (ktory csatokrat nepokryva ale ani naklady na vyrobu casopisu)

      Vymazat
  9. také si myslím, že je to proto, aby lidi fyzicky dostali do obchodu s tím, že když už někdo přijde dovnitř a zeptá se, tak to určitě bude někdo, kdo má na to, aby si tam nakupoval - vzhledem k cenám uvedeným jinde v tomto časopise u jiných produktů. Takový člověk se pak jen nezeptá, ale s něčím už musí odejít, ať již s dotazovanou či jinou věcí
    A propos mě daleko víc štve, že tam naopak ukazují jako hit pro dané období určitou věc, já se zamiluji, naklušu do obchodu a pak tam na mě zírají, jak opaření, že ta věc je z předloňské kolekce, nota bene limitky a není a už nikdy nebude. Nebo ještě lépe je to z kolekcí určených pouze pro USA, apod. a do Evropy, resp. do ČR se nikdy nedoveze....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Za toto mozu uzavierky. Casopis musi byt skompletizovany nejaky cas predtym, ako sa dostane na pulty, takze sa veci pozicaju, nafotia a kym to vyjde, casto su z obchodov uz prec. Nehovoriac o tom, ze niekedy sa takyto clanok moze posunut a vydat az v dalsom cisle. Toto ale dokaze nastvat aj mna :-)

      Vymazat
    2. Přesně tak - a taky občas tam bývá zajímavá kosmetika a v parfumerii se pak dozvim, že se to k nám vůbec nedováží :-(

      Vymazat
  10. Je to prostě jenom reklama, o ničem jinym tyhle časáky stejně nejsou a proto si je nekupuju :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak! Ženské časopisy jsme přestala kupovat někdy v dobách, kdy mi skončila puberta. Protože-jak jsem zjistila -jsou plné 100x omletých témat (furt dokola sex-hadry-hubnutí) a hlavně reklam. Kosmetika z reklamy není lepší než míň známá značka, na kterou reklama není. Takže pokud si teď někdy koupím časopis, je to nějaký vzdělávací, protože se chci něco dozvědět o světě, atd..:-)

      Vymazat
    2. Je pravda, že ve spoustě časopisů blbosti opravdu jsou, ale např. v Marie Clair nebo Elle bývají i zajímavé články.

      Vymazat
  11. Robila som kedysi davno v zenskom casopise a viem, ze lenivost, ci neschopnost zistit si ceny v tom nie je. Niektore obchody a predajcovia si nepraju uvadzat ceny. Zrejme je za tym to, co sa uz napisalo - snaha dostat zeny do butiku, az tam ich omracit sumami a skusit im cosi natlacit; alebo snaha nevytocit priemernu citatelku takychto casopisov cenou za opasok, ktora zodpoveda tak trom mesacnym nakupom jedla pre stvorclennu rodinu... Takze nevinme redakciu, je v tom zvacsa nevinne :-)

    OdpovědětVymazat
  12. Jinak bych nepodléhala dojmu, že Guicci a posílá posílá své oblečení do redakcí. Oblečení se vžcky vrací - a to i když jsou v něm foceny celebrity, oblečení jim nezůstává. Něco jiného je kosmetika. Ale luxusní značky své zboží jen tan nerozdávají.

    OdpovědětVymazat
  13. Jakožto redaktorka jednoho plátku pro slečny a ženy musím konstatovat, že "info o ceně v butiku" je zpravidla tam, kde si firma nepřeje, aby ta cena byla napsaná. Vytáčí mě to stejně jako vás, dámy, ale na druhou stranu mě uklidňuje, že to bývá u značek, které své butiky mají v Pařížské a na nákupy tam jsem si vybrala špatný obor své práce :)

    OdpovědětVymazat
  14. Myslím, že je to u drahých věcí (stejně jako s realitami - když prodávají zrestaurovaný zámek, je tam vždy "informace v realitní kanceláři" - asi aby ho nikdo neukradl). Kdo na to nemá, by se nad 70000 za boty pohoršoval, kdo na to má, získá příjemný pocit, že je členem exkluzivního klubu, kam plebs nemá přístup.

    OdpovědětVymazat
  15. mě vysvětlení, že "butik si nepřeje uvádět cenu" prostě neuspokojuje... copak je na našem (a nebo i zahraničním) trhu opravdu až tak málo zajímavých věcí, že je není možné nahradit ty guččí botičky nějakými jinými, jejichž cenu je možné zveřejnit? a až tady se podle mě projevuje neschopnost/neochota/nepružnost lidí z časopisového byznysu

    (a nebo by snahu měli a vedení jim to nedovolí, protože si na zavedenou praxi přece nikdo nestěžuje, ne?)

    OdpovědětVymazat
  16. U nás doma se o těchto věcech říká "když se musíš ptát na cenu, tak na to nemáš". Jinak když už se dostanu k takovému časopisu, tak tyhle stránky beru spíš jako inspiraci na kombinování, přemýšlím zda se mi uvedené kombinace líbí či nelíbí, a proč. Pomáhá mi to pak při nakupování a kombinování mého šatníku. Nikdy mě vlastně nenapadlo jít do uvedeného obchodu a danou věc si koupit, asi proto, že jsem si automaticky říkala, že to stejně nebudou už mít nebo to není kolekce pro ČR (často je to focené redakcí německé nebo francouzské verze, to bývá uvedeno) nebo to nebude ve velikosti 34... jsem ráda, že mi tenhle dojem jeden z názorů výše i potvrdil :-) Navíc měřím trochu přes 150 cm, takže co sluší vysoké modelce, nemusí zdaleka slušet mně.
    Katka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně to dělám: studuji je většinou u zubaře, a inspiruji se kombinacemi.

      Vymazat
    2. Naopak, 32 a 34 bývají jediné velikostí, ve kterých to mají. Občas až do 38. Větší velikost přece pravá trendy žena mít NESMÍ...

      Vymazat
  17. Mně možná ještě víc vadí, když v časopise není vůbec uvedeno, z jakých obchodů zboží je. Ne že bych hned musela klusat do obchodu a kupovat sukni ze strany 34, ale vzhledem k tomu, že po obchodech nebrouzdám pravidelně, mě informace typu "Hele, tady mají hezkou kabelku." zaujme.

    OdpovědětVymazat
  18. "Info o ceně v butiku"
    Jo, tak tahle věta mě taky s***, ať je za tím, co chce...

    OdpovědětVymazat
  19. Taky mě to vytáčí!:-D Neřeknu v časopise za 100, který se považuje za "luxusní"..Ale nedávno jsem to objevila v mámině "Světě ženy", což je jen jakýsi reklamní leták s pár články za asi 12 kč. Těžce nechápu, na co si to hrají?:-D Kdysi jsem si dala tu práci a v tom časopise napočítala přes 150 reklam..A říkám mámě, máš to zapotřebí? Články jsou na netu a reklamních letáků máme i tak plnou schránku.

    OdpovědětVymazat
  20. Milé redaktorky, souhlasím s blondýnou, není přece problém cenu zjistit, i když si to butik nepřeje, když jí má veřejně na webech. Takže buď jiný věci s cenou nebo jejich věci taky s cenou. Když budou mít problém, je to jejich boj, že nebudou mít reklamu, ne?

    MÓDNÍ ČASOPISY BY MĚLI SLOUŽIT A PŘINÁŠET INFORMACE ČTENÁŘKÁM NE NĚJAKÝM VÝROBCŮM HADRŮ!!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na čtenářkách časopis nevydělá. Hlavní je prodej inzerce.
      Takže koho chleba jíš, toho píseň zpívej a tomu služ.

      Vymazat
    2. S týmto prístupom prajem módnym časopisom v dnešnej dobe módnych, kozmetických blogov a webov s recenziami veľa veľa šťastia:)

      Vymazat
  21. Tak ja teda s timhle problem nemam, ja ziji v UK a tady se tato veticka vyskytuje v casopisech minimalne - a kdyz uz ano, tak jsou to limitovane edice a podobne namyslenosti :-).

    Jinak se mi moc libila veticka od AnonymníApr 19, 2012 11:36 PM - kdyz se musis ptat na cenu, tak na to nemas :-)

    Hana

    OdpovědětVymazat
  22. Ano, souhlasím! To mi taky vadí. Ale snad ještě horší je znát cenu a vědět kde to koupím, přijít tam a zjistit, že to sice měli, ale už je to dáááávno pryč, protože to nafotí dopředu a použijí třeba až za několik měsíců...

    OdpovědětVymazat
  23. Pracovala jsem v módním časopise, takže mám několik vysvětlení...
    Je to tím, že butiky si jednak nepřejí uveřejňovat cenu, která je často příliš vysoká (to pak máme na jedný fotce triko HM za 500 a náramek od Diora za 50 tisíc, přece jen to vypadá trochu divně). Značky v časopise inzerují, a proto je důležité respektovat jejich přání. Není nad čím se pohoršovat, takhle to funguje v žurnalistice už od 19. století. Média jsou byznys jako každý jiný.
    Další věc je, že butiky někdy tu cenu ani sami neznají. Měsíčníky se dělají s dvouměsíčním předstihem, takže do redakce přijdou PR fotky nebo samply, ale v obchodě to bude až ten měsíc, kdy to vyjde, takže cena ještě nemusí být stanovena.
    Že by drahé značky rozdávaly svoje oblečení, to je hodně nereálné, s kosmetikou to tak ale funguje.
    A k té změti měn - myslím, že to takhle má jenom Elle. Je v tom jednak neochota přepočítávat, a pak trochu alibismus, protože, když si něco objednáváte ze zahraničí, vždycky to vyjde dráž než kurz, který byste chtěli. Na druhou stranu je to uvádění cen v původní měně otravné, protože člověk to chce často vědět jenom orientačně a v tu chvíli musí vzít do ruky kalkulačku...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za vysvětlení, tohle jsem chtěla slyšet.
      Ještě k tomu prvnímu - tak s tím se snad počítá, že věci od high-end značek nebudou stát v řádu stokorun ale spíše tisíců či desetitisíců, ne? A kdo s tímhle nepočítá - tak toho to asi jednoduše překvapí, no. Pro většinu lidí jsou tyhle časopisy stejně jen inspirací, jak se pro danou sezónu módně obléct, a kdo se vyzná, ten se obleče podobně, jenom v mnohem nižších cenových relacích.
      (Mně se to netýká, časopisy si nekupuju/nečtu a oblékám si to, co se mi líbí, a ne to, co mi naservírují.)

      Vymazat
  24. já si modní časopisy nekupuju už aspon 10 let, protože jsem zjistila, že to je jenom samé "kupte si, kupte si". nikde žádná rada nebo návod, kdybych nechodila na modní peklo, tak nevím o modě vůbec nic, to samé tady, taky jsem se dozvěděla spoustu věcí..redaktorky si vůbec nedávají práci něco pořádně vysvětlit, jejich modní kreace bývají děs a nepoužitelné atd atd....čtu akorát v práci časopisy co koupí kolegyně a čtu hlavně rozhovory, vaření a cestování, ale na tu jejich modu a kosmetiku kašlu. navíc kolikrát ty redaktorky vůbec neví o čem píšou!!! dělala jsem 5 let v kosmetice, tak VÍM a opravdu jsem kroutila hlavou nad tím co tam kolikrát vypotily..jenom ženským zamotávají hlavu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně. Z pár článků na módním pekle se dozvím víc, než ze stohu ženských časopisů. A pokud si chci něco přečíst o zajímavých nemódních věcech, prostě si koupím Maxim :-)

      Vymazat
  25. Jako modni fotograf ti muzu rict ze to neni chyba redakce (minimalne to cena v butiku) Sem tam ji totiz nechteji uverejnit.

    OdpovědětVymazat
  26. Tak tohle je opravdový p r o b l é m.

    Mimoto jsou tyhle časopisy jedna velká inzerce, jak je už mnohokrát uvedeno výše. Překvapuje mě, že ti to nevadí.

    OdpovědětVymazat
  27. Nic proti autorce článku, ale tak trochu jsem doufala, že v něm získám odpověď na to, proč se tohle vůbec dělá.
    P.S. Není to jenom u drahých značek.

    OdpovědětVymazat
  28. tyhle "módní časopisy" si snad soudný člověk za svý peníze nekupuje, ty se přidávají k normálním novinám, jako třeba "Proč ne?" k HN myslim. Je to jen reklamní plátek, kterej můžu prolistovat a inspirovat se, nebo vyhodit rovnou. Rozčilovat se nad tím, co tam ne/píšou je docela dementní, ne?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. "Proč ne?" mám zrovna ráda, mají tam dobré rozhovory a taky jsou tam detailní články o tom, jak se třeba šijou ruční boty, nebo dělají obleky, vyrábějí hedvábné šátky a tak.

      Vymazat
  29. tahle věta v časopise mě vytáčí úplně stejně jako "ouha! něco se porouchalo" na facebooku nebo volaný účastník je momentálně nedostupný.... grr

    OdpovědětVymazat
  30. Podobné - podle mě předražené - časopisy plné předražených modelů si zásadně nekupuji, takže nemusím nadávat. A když se mi přece jen někdy dostane nějaký takový do ruky, je mi úplně jedno,že tam chybí ceny. Upřímně - toho, že tam ty ceny nejsou, si většinou ani nevšimnu. Ale docela se teď bavím tím, jak je najednou tohle pro všechny ženský nepřekonatelnej problém :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A že je to pro někoho "nepřekonatelnej problém" jsi vyčetla kde prosímtě?;) Trochu si zanadávat i na nějakou blbost je normální, neznamená to, že to má někdo jako středobod svého života.

      AJO

      Vymazat
  31. Osobně mi to vůbec nevadí, protože u nás na maloměstě stejně tyhle obchody vůbec nejsou a přes celou republiku se až do Prahy kvůli tomu třepat vlakem nebudem. :-) Ne vážně, pro mě je to signál: tohle bude stát tolik, že by ses to stejně bála vytáhnout ze skříně, aby se tomu něco nestalo. :-)

    OdpovědětVymazat
  32. Víte, proč mi Váš blog někdy vadí? Přesně díky těmhle článkům, které pramení z Vaší neznalosti. Cena se někdy ze smluvních podmínek uvádět nesmí - a pokud vám nedochází z jakého důvodu, tak bych bloggování zanechal, protože na to asi nemáte dostatečnou kapacitu.

    (I když Vašim čtenářkám to nejspíš nevadí.)

    OdpovědětVymazat
  33. "Info o cene v butiku" ma netrápi. Prekladám si to tak, že na to aj tak nemám. A aj keby som mala, rozhodne pre to nepobežím do vzdialeného mesta...
    Čo na tých časopisoch vytáča mňa, sú pribalené darčeky, ktoré sú väčšinou nekvalitné haraburdy. Kupujem si jeden nemenovaný ženský časopis vychádzajúci v Čechách. V poslednom čísle bola pribalená dekoratívna kozmetika - lesk na pery, krémová lícenka a ceruzka na oči. Všetko made in China, nedefinovateľnej značky, lícenka ale najmä lesk na pery páchli odporne chemicky štipľavo. Tieto "darčeky" okamžite leteli do koša.
    V jednom predchádzajúcom čísle bol zase akýsi rúž Lady Fabb, slabučké a nedržiace očné tiene a riasenka tej istej značky. Tieto mám odložené, aspoň nepáchnu, ale nepoužívam ich. S najväčšou pravdepodobnosťou ich tiež vyhodím. Niekde v skrinke sa mi zase povaľuje červená peňaženka - kedysi dávnejšie takisto "darček k časopisu" od nich. Nikdy som ju nepoužila, pretože po vybalení veľmi silno chemicky-plastovo zapáchala a ten pach sa z nej nevyvetral ani po týždňoch...Okrem toho z nej liezli nite.
    Prečo takéto darčeky pribaľuje časopis, ktorý na svojich stránkach predstavuje a inzeruje samú luxusnú kozmetiku a značkové oblečenie, je mi malou záhadou. /Závidím českým čitateľkám, ktoré si v predch. čisle našli pribalenú voňavú kozmetiku Dermacol/.
    Nie je to však problém len tohto časopisu. Napr. časopis Elle má tento mesiac pribalený ako darček čitateľkám tašku akejsi univerzálnej farby, jednoducho ušitú akoby bola určená na nákup potravín, ale veľkosťou je to kabelka. A lezú z nej nite...
    V americkom Vogue som zase musela prelistovať takmer 80 strán reklám, aby som sa dostala k úvodníku...

    OdpovědětVymazat
  34. Nezvěřejňovat u něčeho cenu určitě není rozhodnutí redakce, ale spíše prodejců, kteří jí a) půjčují věci na focení, b) darují vzorky jakože na vyzkoušení a focení (ale ve finále si je rozeberou redaktorky domů) nebo c) rovnou fotky produktů. Někdy prodejci prostě tu cenu uvést nechtějí, důvodů může být zase několik: měsíčníky se připravují s cca 2-3 měsíčním předstihem a cena se během té doby může změnit; oproti ostatním jejich produktům je to dost drahé, a tak si nechtějí zhoršit "price perception" u stávajících zákazníků (tenhle důvod tipuju v případě HM a podobných); jde o "luxusní výrobky", u nichž platí, že musíš-li se ptát na cenu, pak na to nemáš (a to považuji za čirou aroganci, ale opakuji, nikoliv ze strany redakce).
    No a pak zatím může být taktika, jak nalákat zákazníky do svého obchodu vyvoláním zvědavosti.
    PS: Nepracuji v redakci žádného lifestylového časopisu, ale pohybuju se v oblasti PR, takže tohle jsou moje dohady na základě zkušeností s jiným typem produktů ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, to dává smysl. Škoda, že nám to místo prskání neosvětlila Blondýna...

      Vymazat
  35. Skoro to vypadá, že se ty značkový obchody za svoje ceny styděj :-)

    OdpovědětVymazat
  36. Přesně nad tím jsem také několikrát přemýšlela :)

    OdpovědětVymazat
  37. Info o ceně v butiku znamená, že daná značka si nepřeje cenu uvést v časopise (tudíž tím zvýšit návštěvnost obchodu a potencionální koupě i když něčeho jiného). Ceny v jiných měnách než v korunách tam jsou, aby bylo jasné, že u nás se výrobek neprodává a kurzy se mění každý den, takže sice to jeden den může stát 10.000, ale druhý už 10.300. Webové stránky jsou z téhož důvodu jako jiná měna :)

    Mě osobně je to celkem jedno, protože si nedokážu představit, jak si koupím šaty za 60.000 Kč..

    droppedpearls.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  38. Myslím, že důvod "info v butiku" je podobný, jako když některé hodně drahé restaurace nemají v jídelním lístku ceny. Nabudí to dojem exkluzivity ve stylu - když se potřebujete ptát, kolik to stojí, tak na to nemáte. ;-)

    OdpovědětVymazat