Narovnej se!

Pamatuju si to, jako by se to stalo včera. Šlo o jeden z nejvíc traumatizujících zážitků v mém životě. Bylo mi asi tak třináct a půl, takže jsem byla už fakt velká holka. S rodiči jsme byli na výletě a procházeli jsme se po kolonádě v Mariánských Lázních, když jsem ho uviděla. Krásnej kluk. Fakt krásnej! Zpod příšerně dlouhé ofiny, kterou jsem si to léto vyvzdorovala, jsem po něm hodila okem a laškovně zamrkala, když jsme ho míjeli. A naprosto přesně v tu chvíli jsem dostala dloubanec do zad a moje maminka hlasitě pronesla větu, kterou jsem k smrti nenáviděla: "Narovnej se, máš záda křivý jako paragraf!" Tenkrát jsem zrudla od čela až po kotníky a styděla se tak moc, že si do dneška tenhle okamžik vybavuju.
www.moliklub.cz
Moje maminka tohle dloubání do zad prováděla v době mé puberty velmi často a velmi ráda. A taky kdykoliv a kdekoliv. Před kamarádkami ze školy, na autobusové zastávce, na návštěvě u babičky. A já to nesnášela, obracela oči v sloup a odsekávala typicky protáhlým puberťáckým tónem, který je z fleku na pár facek: "Jééé, co jééé, nech mě!"

Ze svého "Co jééé?" jsem naštěstí vyrostla relativně brzo. Myslím, že mi mohlo být nanejvýš osmnáct. A postupem času jsem se taky vážně naučila chodit s rovnými zády, uvolněnými rameny a zataženým břichem.
 
Dnes jsem si na ty máminy dloubance zase vzpomněla. Stalo se to, když jsem míjela nádherně okatou a moc hezky oblečenou holčinu. Jenže co to bylo platné, když byla nahrbená tak, že by se podle jejích zad daly tvarovat oblouky. Měla jsem obrovskou chuť jí dloubnout mezi lopatky a říct: "Narovnej se, máš záda křivý jako paragraf!"

Místo toho jsem se sama ještě trochu narovnala a moje přetrvávající pubertální dloubací trauma se zmenšilo na míň než polovičku.

Ale ten kluk byl fakt krásnej, abyste věděli!

61 komentářů:

  1. Pravda, ale já se to naučila až díky Pilates:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jo... pilates cvičím teprve pár týdnů a vždycky mě překvapí, jak jsem rovná... tak možná že se za chvíli i chodit naučím :-)

      Vymazat
  2. Jé, a já myslela, že to bude recenze na výrobek Nehrb se :-D http://www.nehrbse.cz/informace-o-vyrobku/zakladni-informace-o-nehrb-se

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tohle potřebuji! Ale není to trochu úlet - 500 za gumu?

      Vymazat
    2. Já mám doma tohle: http://www.bonprix.cz/bc/offer.htm?cat=5.14.826.1.2.1.&pr=116500 Lenka Ch.

      Vymazat
    3. A pomahá to? Něco takového bych potřebovala...
      L.

      Vymazat
    4. Mně ten magnetický pomáhá. Jen jsem si musela upravit obvod, ale to je maličkost. Za ty peníze... Lenka Ch.

      Vymazat
  3. Nejvíce ponižující zkušenost s dloubancema do zad od maminky mám z tanečních. Vždy, když jsme ji s tanečním partnerem při korsu míjeli, uštědřila mi herdu mezi lopatky. Dodneška se mi z té vzpomínky chce zvracet!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud mělo tohle dloubání za následek, že se teď nehrbíte, nevím, z čeho chcete zvracet.
      Já když se kouknu na svoje fotky ze závěrečné, jak se hrbím jak paragraf, byla bych radši, kdyby mě někdo dloubnul.

      Vymazat
    2. V tanečních nám tohle dělal zásadně mistr :)

      Vymazat
    3. Mám pocit (na základě vlastní zkušenosti), že hrbení zad nesouvisí ani tak se svaly, jako s psychikou. Mojí psychice dloubance rozhodně nepomáhaly a narovnala jsem se, až teprve jsem vyřešila pár dost zásadních problémů svého nitra...

      Vymazat
  4. Něco podobného si vybavuju taky... :-D

    OdpovědětVymazat
  5. Je mi 18 a mamka mi to dělá furt. Já se snažím, ale... :D

    OdpovědětVymazat
  6. Mně je 35 a máma mi to konečně přestala dělat tak kolem 30. No, ono se s mýma 7 prsama chodí rovně dost těžko, byť to furt šponuju. Jejda, co bych dala za lehoučký trojky!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jů, ty máš 7 prsou? Já jenom dvě :(

      Vymazat
    2. :DDDDDDDDDDDDDDDDDDd

      Vymazat
    3. Ti nějaký půjčím, chceš? :-DDDDDDD

      Vymazat
    4. Já mám velikost 80G a nehrbím se. Je důležité zpevnit zádové svaly.

      Vymazat
    5. Já mám 80D (na mou výšku už docela dost) a taky se nehrbím. Chce to snahu ze začátku a člověk si zvykne.

      Vymazat
  7. a teď si představte, že jste kluk a máma vám todle provede před kámošema...

    OdpovědětVymazat
  8. U mě ani tak nešlo o záda - asi jsem při svý prťatosti chodila rovně a s nahoru vytaženým krkem (jinak bych už opravdu nic neviděla), ale o nekonečný upozorňování na postavení nohou - nechoď jak sedlák, nevykopávej ty špičky ven, dávej nohu před nohu atd. atd - a podobně jako blondýna, nedávno jsem viděla holku v nádhernejch šatech a lodičkách, která místo houpavé ženské chůze štrádovala po chodníku jak nadržrenej puberťák s nohama široce od sebe a špičkama všude, jen ne vpředu. Celkové vyznění asi nemusím popisovat. Tak se mají moje dcery na co těšit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, taky mi bylo vtloukáno, že dáma má chodit jako indián, klást nohu před nohu...a fakt to hodně hyzdí ta krásná děvčata, když chodí jako Chaplin.

      Vymazat
    2. Je fakt, že máma taky peskovala a dnes jsem jí vděčná. Spousta mladých holek (no nejen mladých :-) ) neumí chodit na podpatcích, co naplat, že má krásné šatičky i botičky, když si v nich vykračuje jako onen sedlák na pole, nebo jako v pohorách na túře. To zkazí naprosto dojem.

      Vymazat
    3. preto nenosím podpätky :D

      Vymazat
  9. Já se poučila velmi rychle a teď by mě ani s mými 180 cm nenapadlo se hrbit..


    Tohle ty maminky a babičky s námi myslí dobře, já to klidně řeknu (decentně) i kamarádce, protože je škoda být hrbáčem!

    OdpovědětVymazat
  10. Mě přijde, že se taky dost hrbím, snažím se kontrolovat co nejvíce to jde, bohužel do mě nemá kdo dloubat. Nejenže hrbení nevypadá pěkně, ale trpí tím i plíce.

    OdpovědětVymazat
  11. Jako malá jsem mámy herdy do zad nenáviděla. nedávno jsem si všimla, že dělám to samý svojí dcerce...

    OdpovědětVymazat
  12. Tak to som zazila aj ja, uz mi to sice nerobi ale ja si sama niekedy uvedomim ze preboha aka zhrbena chodim.. Ale co s tym mam robit, vobec si to neuvedomujem, vacsinou az ked vidim starych ludi s hrbmi na chrbte a podobne..

    OdpovědětVymazat
  13. Pri cteni tohoto clanku jsem si uvedomila, ze u toho sedim nahrbena jak stara baba, tak ted uz pekne sporadane sedim tak, jak mam. Diky :D

    OdpovědětVymazat
  14. Jéje jak já ty dloubance nenáviděla. Mne jimi častoval děda. A jak jsem za ně nyní ráda! Úplně s hnusem koukám na krásné štíhlé dívky, které se dobrovolně hyzdí postojem raněné kachny. Hnus. Záda a ramena do oblouku, vyvalené břicho, fuj! No a mladíci nic lepšího. Jen u ženy mi to přijde jaksi větší škoda. Kulatá záda zazdí jakkoliv hezký zevnějšek.

    OdpovědětVymazat
  15. No, já bych potřebovala dloubat neustále, a to už jsem celkem dospělá... :-( Fakt špatný (zlo)zvyk!
    Verunka

    OdpovědětVymazat
  16. Většina lidí má dnes se správným držením těla problémy. Máme to bohužel z toho vysedávání ve školních lavicích.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A v kancelářích u počítačů:)

      Vymazat
  17. Hezký článek. Já se zrovna teď třeba nad počítačem dost hrbím, to je můj zlozvyk, chvíli se narovnám, ale pak už zase sedím se sklopenou hlavou :-/ Když jdu ale po ulici, snažím se jít rovně se zdviženou hlavou a zataženým břichem - hodně mi také pomáhá cvičení pilates :-)

    http://mamou-stylove.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  18. ...a co skolióza páteře? Pokud jí člověk trpí, žádné dloubání mu nepomůže...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Cvičení, cvičení a cvičení...

      Vymazat
    2. je rozdíl hrbení, co by nedbalý postoj a skolioza, i člověk, který má těžkou skoliozu, se nemusí hrbit, nehledě na to, že skolioza přerostlá v tzv. hrb je hrubě zanedbaná

      Vymazat
    3. Neříkejte mi, že většina dívek má skoliózu.

      Vymazat
    4. já mám taky skoliózu (tolik aspoň diagnóza z doby, kdy mi bylo asi 7 :)) a hrbila jsem se celou pubertu, dloubání do zad byla už taková naše rodinná tradice :D Teď jsem se, přesně jako píše nahoře Janička Tkanička, přestala hrbit díky Pilátes - zasunout břicho, narovnat ramena a ladnš vyrazit:) No ale štafetu po mně přebrala sestra, tak snad se to pustí i jí... :(

      Vymazat
    5. Pinx: Nevím, kolik Vám je, ale ono pár let po diagnóze už nemá cenu ohánět se skoliózou, pokud pravidelně nechodíte na vyšetření. U sedmiletého děcka se skolióza (pokud to není nějaký extrémní případ, ale taková ta, co ji diagnostikují každému druhému děcku, co se hrbí) dá bez problémů zpravit ani ne rokem cvičení.

      Vymazat
  19. Anebo ... Jsem na prázdniny u babičky. Je mi nejmíň sedm a jsem slušně vychovaná. Takže vcházíme do obchodu, já se nadechuji a než to stihnu, spraží mě babička příkazem na celý krám "Pozdrav!". Bylo mi děsně trapně, že ze mě dělá 3leté dítě, které potřebuje nápovědu. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Navíc je to jak na psa :/

      Vymazat
  20. Mně tuhle dokonce dloubla do zad švagrová. A to jsem si myslela, že po odstěhování od mámy budu mít s "narovnejseprobohasešzkroucenájakparagrafbudešmíthrbažbudešstará" pokoj...
    V pubertě na mě víc než nějaké dloubání působilo zastrašování, že když se budu hrbit, budu mít ve dvaceti prsa u kotníků...

    OdpovědětVymazat
  21. Ale přesně: nemáme stejnou maminku? Já jsem začala chodit rovně až když jsem se začala "nosit", čili když jsem získala sebevědomí. Pamatuji se na pubertální vláčení - ono to nějak souvisí se životním pocitem.

    OdpovědětVymazat
  22. I já jsem tyhle připomínky nesnášela, naštěstí jsem se začala sama rovnat dost brzo a dobrovolně, takže tohoto konkrétního trapasu jsem byla v pubertě ušetřena. A šlo to i se skoliózou v dětství, ne že ne. Poctivě jsem cvičila a za pár měsíců nebylo co řešit.

    OdpovědětVymazat
  23. Já se hrbím odjakživa převážně kvůli prsoum. Ony se tehdy nějak nenosily (Twiggy). A pak taky, když jsem se narovnala, tak se mi vpředu zvedala trika a šaty. Dneska, když se nosí, už to nejde narovnat, zato mám lepší výmluvu - na počítač.

    OdpovědětVymazat
  24. Pokud jde o kluky, ti dnešní puberťáci tak asi chodí schválně. Podlomení v kolenou, ruce v kapsách, ramena dopředu, tahání chodidel po zemi (nezvedají nohy)... takové jako by gesto "víte, co mi celej svět může..." Zato holky se teď ani hrbit nemůžou, když nosí ve třinácti podpatky... //Pavel

    OdpovědětVymazat
  25. presne si opísala návyky mojej mamy :D

    OdpovědětVymazat
  26. No, pokud vám maminka nedávala pod paže knížky, abyste seděli u stolu hezky rovně a jedli s lokty u těla, nemáte si nač stěžovat. Mě od hrbení pomohl dramaťák, na jevišti ten hrb vypadá jěště hůř než v běžném životě

    OdpovědětVymazat
  27. Článek mě pobavil, já jako malá chodila naopak. Hrozně jsem se zakloňovala a chodila s vystrčeným břichem, pak až přišel zlozvyk se hrbit, dělám to hlavně kvůli tomu věčnýmu sezení ve škole, při chůzi se snažím :D.

    OdpovědětVymazat
  28. Doufám že Blondýna není z Prahy a nebyla jsem to já!!!
    :D :D :D

    OdpovědětVymazat
  29. No tak aspon toto ma obislo, kedze som od skolky chodila roky a roky na balet, vypestovala som si pekne drzanie tela :D

    secrets-of-wonderland.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  30. Ja se nehrbim, nehrbila a ani hrbit nehodlám:D

    OdpovědětVymazat
  31. priteli je 48, a taky mu obcas reknu at se narovna a zatahnu mu ramena dozadu :)

    OdpovědětVymazat
  32. U nás doma je to naopak. Máma se hrbí - já napomínám. Dloubaní do zad jsem ještě nezkoušela :-)))

    OdpovědětVymazat
  33. Moja mama okrem "narovnaj sa" mala zalubu aj v zapinani zipsov, na vetrovke, gombikov na svetroch, viazani salov, a vsetkym co suviselo so skryvani krku lebo podla nej holy krk=hotova choroba zatial co ja som sa dusila aj pri tricku s lodickovym strihom. Skratka 10 cm pod krkom nesmiem mat doteraz nic.

    A este jednu vec robila a z tej mi je blivno este dnes, NASLINILA si palec a utierala mi kutiky ust alebo lice, no v 13 este urcite. Neznasala som s nou kdekolvek cakat, na zastavke, u doktora, v rade pri pokladni lebo hned mi zapinala vsetko ku krku a utierala tvar pripadne odhrnovala ofinu z cela. Bol to des.

    OdpovědětVymazat
  34. Milá blondýno,
    proč je k tomuto článku fotka ze stránek MoliKlubu?
    Jejich stránky praví:
    MoliKlub je místem, na kterém se dozvíte vše, co potřebujete vědět o úniku moči.

    Uniká mi souvislost?

    OdpovědětVymazat
  35. Ta věta, sama o sobě, nikdy nenabírá větší "nasranosti", než když vám ji nikdo uštědří, v období puberty. Byla pro mě natolik zkázonosná, že sem často uvažovala o adopci jiných rodičů, podání trestního oznámení za ublížení na zdraví, možné sazbě pro nezletilou za úkladnou vraždu, nebo při nejmenším, aspoň nad odstranění ušního nervu:-))

    OdpovědětVymazat
  36. U mě to bylo taky tak, samý: "narovnej se", "nebuď jak paragraf", "ne, že se začneš zase hrbit!!" A výsledek? Rehabilitační lékařka kroutí hlavou nad mými extrémně rovnými zády. Takže všeho s mírou, i s dloubáním do zad!

    OdpovědětVymazat