Šupák v Národní galerii

Co si mám vzít na sebe, řeším poměrně často. Jsou ale situace, které si o určitý styl oblečení říkají. Když jsem byla na základní škole, byly příležitosti, kdy to bylo prostě na sukni. "A musím v sukni?" ptala jsem se s hrůzou v očích maminky, když nám naplánovali školní výchovný koncert, protože jsem tušila, že moje jediné, náležitě uctívané džíny a odrbaný svetr, zůstanou samy doma. V sukni tehdy jednoduše znamenalo, že holčičky se musí narvat do skládaných sukének a vestiček, chlapečkové zas do tesilek a příšerných košilí.

V ještě dřívějších dobách se tomuhle oblečení říkávalo hodobóžové. V hodobóžových šatech chodívaly naše babičky zamlada na nedělní procházky, do kostela a vlastně kamkoliv při významnějších příležitostech.

Vím, že dneska, kdy se i na operu do Národního běžně chodí v džínách, asi nemá moc smysl psát o hodobóžových šatech nebo příležitostech na sukni. Ale nedá mi to.

Naprosto typickou situací, kdy spousta lidí absolutně netuší, co si obléknout, a kdy by se měli hodit do hodobóžového, je vernisáž. Vernisáž je takový ten mejdan, kterým začínají výstavy. Obvykle se tam více či méně moudře hovoří, pak si návštěvníci vernisáže se zadumanými výrazy prohlédnou vystavená díla a nakonec se často s výrazy lovců mamutů po velmi dlouhém půstu vrhají na jednohubky a víno, které na každé pořádné vernisáži musí být. Takzvaná holubí letka (skupina dobře informovaných důchodců, vesměs bývalých novinářů, která obráží vernisáže a další akce, kde je jídlo a pití zadarmo) se vrhá na občerstvení hned.

Přestože vernisáž je událost méně formální, než třeba premiéra opery, jde o událost společenskou, která si zaslouží i náležité oblečení. Výjimky platí jen pro excentrické umělce, excentrické kurátory výstav a excentrické přátele obou výše uvedených skupin.

Všichni ostatní by se měli obléknout aspoň trochu slušně. Jasně, na vernisáži výstavy kroužku šikovných rukou v hasičárně v Horní Lhotě nebude nikdo řešit, že Venca a Božkou přišli v montérkách. Ale na vernisáži v Národní galerii by fakt návštěvníci neměli vypadat, jako by dorazili rovnou z celodenního výšlapu po krásách středních Čech. Národní galerie je poměrně honosná instituce a vernisáž v ní je poměrně hodně významná kulturní událost na to, aby na ní člověk vypadal jako buran. Jako buran s mobilem u ucha.


Zdroj: facebooková stránka Národní galerie v Praze

Zdroj: facebooková stránka Národní galerie v Praze

A taková Galerie Emila Filly taky zrovna není výstavní prostor alternativních umělců v polorozbořené budově bývalého depa, aby tam lidé na vernisáži museli vypadat, že si odskočili z hřiště.

Zdroj: partyusti.cz

Skoro jsem chtěla začít s tím, že zatímco ta dnešní mládež fakt neví, co se sluší,  aspoň střední a starší generace se obléknout umí. Jenže to bych nesměla narazit na fotky z vernisáže v kostele svaté Anny v Jablonci. Tam se totiž adekvátně místu i akci snad oblékli jen ti, kteří ji uváděli. Trochu tristní pohled, že?

Zdroj: mestojablonec.cz

Ani v Brně nevědí, co se sluší. A tak není problém potkat na vernisáži v Moravské galerii dámy s kloboučky i pány v lyžařských svetrech a kapsáčích. Bojím se, že z přední strany je na svetru jelen.


Zdroj: moravska-galerie.cz

Zdroj: moravska-galerie.cz

To ale zdaleka není nic proti slavnostní vernisáži výstavy ve Valdštejnském paláci. Tam to totiž letos v srpnu vypadalo, jako kdyby nikdo nepřišel, a tak dovnitř násilím nahnali hlouček turistů, který šel původně do zoo. Pána v kostkovaných kraťasech jsem podezírala, že má sandály a v nich ponožky. Mile mě překvapil, měl tenisky. Stejně mile mě při té bídě překvapil i pán za ním - že si aspoň tu kšiltovku sundal. 

Zdroj: senat.cz

Ještě jednou Národní galerie. A názorná ukázka toho, že nejsou džíny jako džíny. Zatímco na pánovi zcela vlevo se tak nějak snesou, pána zcela vpravo bych z vernisáže hnala bejkovcem. A je úplně jedno, jestli tam byl pracovně jako známý reportér. Ani on nemá právo přijít do Národní galerie jako šupák. 


Zdroj: facebooková stránka Národní galerie v Praze

Ono obléknout se adekvátně situaci totiž není jen o tom, že člověk nevypadá jako tele. Znamená to, že třeba zrovna vernisáž vnímá jako akci, na kterou mu stojí za to se hezky obléknout, protože prostě má úctu k někomu, kdo vystavuje svoje životní dílo.

Možná to vypadá, že přeháním. Jenže za chvíli se u nás stane standardem chodit do opery v džínách a do Národní galerie v umolousané mikině. A než se nadějeme, budou kolem nás v obchoďácích procházet lidi v pyžamech a podvlékačkách. A já bych teda souseda odnaproti v tílku a trenkách u pultu s lahůdkami fakt potkávat nechtěla.


99 komentářů:

  1. Já nezapomenu na to, když náš profesor češtiny nám týdny kladl na srdce, abychom se do Národního divadla patřičně oblékli a když jsme my dívky v šatech, lodičkách a kluci v oblecích na něj čekali, on najednou přišel v rozdrbaných džínách, lyžařské bundě a s batohem na zádech, tak sme chtěli utéct :D

    OdpovědětVymazat
  2. A kdo určuje, co znamená "hezky se obléknout"? Nějaká mravokárná komise? ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vkus a cit pro danou událost, alr komu není shůry dáno......

      Vymazat
    2. Apel - Komu není shůry dáno, pomůže mu internet. Nejsme v době parních lokomotiv a máme možnosti si informace o vhodnosti oblékání najít i na síti.

      Vymazat
    3. Bůh woe

      Naqoyqastee

      Vymazat
    4. A naučili Vás rodiče aspoň zdravit a pustit stařenku sednout v tramvaji? Nebo taky sedíte, koukáte do země a čekáte až Vám to nějaký Paroubek určí?

      Vymazat
    5. Často také stanovený Dress code...Někde zase platí nepsaná pravidla ;)

      Vymazat
    6. oblečte se tak jak cítíte vážnost dané situace, v divadle můžete např. vidět, kdo to bere vážně a kdo na to s prominutím s*re.

      Vymazat
    7. Aj najzadubenejší sedliak z najposlednejšej kopanice vie, že zahnojené čižmy a spotená košeľa patria do chlieva a do kostola alebo na jarmok patrí košelica čistá a kabátec sviatočný

      Vymazat
    8. Parádně řečeno :-D

      Vymazat
  3. Zastala bych se pána v lyžařském svetru - ne že bych ho považovala za standardní oblečení na vernisáž, ale pán má podle ortézy pravděpodobně nejspíš po operaci ramene, což znamená 4-6 týdnů nehybnosti (v jeho věku možná víc). Oblékat se musí velmi opatrně - málo vrstev a svetr jsou pro něj ideální volba. Nechci to extremizovat, jo, mohl si koupit jednobarevný černý svetr a jiné kalhoty "do gumy", ale je to trochu, jako komentovat invalidův vozík. Nebo mu prostě nařídit, že dokud se nenasouká do obleku, má dřepět doma.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chápu, že někteří lidé mají omezený výběr oblečení vzhledem ke zdravotnímu stavu. Ale o to víc mě výmluvy tohoto typu rozčilují. To bývá nejčastější argument, třeba i u obezity... Ale ruku na srdce... jaké procento postižených/nemocných to skutečně je? Především jste řešení nastínila sama. I při nemoci či při obezitě apod. se dá obléknout adekvátně situaci... viz starší dámy, které mají zcela jistě svých zdravotních problémů také nad hlavu.

      Vymazat
  4. Zrovna nedávno jsem byla na akci v Moravzkoslezském divadle, a i když to nebylo divadelní představení tak nějak jsem čekala, že se všichni oblečou nějak... přijatelně, vzhledem k prostoru a k mé naivní představě, že se jedná o lidi uvědomělé a tak by se do divadla měli obléci... nějak. Ale přesto jsem potkala lidi ve vytahaném tričku, jeansech nebo podobně. Myslím, že minimálně sako nebo méně vytahané tričko by bylo lepší. Ztrácím iluze.

    OdpovědětVymazat
  5. Na většinu podobných akcí bohatě stačí tmavší džíny/ tmavé kalhoty, košile (bez kravaty) a trochu slušnější sako (kabát) a obuv...ale v ČR lidí vidí jen dva extrémy, buď na sebe rvou oblek (ideálně s růžovou košilí a fialovou kravatou), kostýmky a kloboučky a tváří se pak jako elita elity i když na ně sere pes (menší skupina), nebo chodí jako totální burani a vůbec (skoro vůbec) svůj vzhled neřeší (větší skupina) :D

    prostě je to tady zabitý a bude to čím dál víc zabitější, vsaďte se :)

    Naqoyqatsee

    OdpovědětVymazat
  6. Ja si jeste dobre pamatuju kdyz jsme i do kina chodili slusne obleceni a pred promitanim nas upozornovali,ze kabat se nechava v satne a nema se sustit papirkama od bonbonu. Dnes po navstevnicich zustava strasny binec a slusne chovani to tam.

    OdpovědětVymazat
  7. Kam ten svet speje... ze clovek potkava supaky na ulicich, budiz, ale v divadle? Proc ma byt prijatelne oblekat se na kulturni udalost jako na vylet do Horni Dolni?

    Pracovala jsem jako pomocna ruka v kancelari reditele a jednu dobu jsem tam zazila konkurz na asistentku reditele (jednalo se o skolske soukr.zarizeni). Zenske chodily tak nejak v normalnim obleceni a jedna prisla v kostymku. Sam reditel z ni mel potom prdel a furt vykladal, jak byla skrobena... je to normalni??

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jen dobře. Tahle upjatá kostýmková móda šedých kancelářských krys by ve 21. století mohla být už konečně překonána. Co je kupříkladu tak strašného na riflích, obyčejném tričku a teniskách? Pořád jsme svázani formálním oblečením let minulých. Doba je už ale jinde a možností je tolik, že člověk může udělat parádu a úroveň i s výše popsanými kusy. Chce to jen odhodit tyhle maloměšťácké předsudky.

      Vymazat
    2. Zajímavý názor. Takže kdyby Vám byl v práci nařízen dress code, budete se vzpěčovat a argumentovat maloměšťáctvím bosse ???

      Vymazat
    3. Ono s tými pánmi riaditeľmi a ich spoločenským minimom je to ťažké. Kamarát doporučoval známeho na miesto a dotyčný miesto nedostal. Na otázku prečo, pánu riaditeľovi nebolo po chuti, že mu uchádzač nepodal ruku. Onen dobrý muž totiž nevedel, že ruku ako vyššie postavený má prvý podať on...

      Vymazat
    4. zrejme sa mylim, ale nemohlo to byt tak, že uchadzac si podavanu ruku nevsimol a podanie od riaditela neopatoval? je to cudne, ale mne sa to uz par krat stalo, ked bola iniciativa s podanim ruky na mne - jednoducho moju ruku dotycny (dufam, ze nechtiac) odignoroval. stava sa to zriedkavo, ale vzdy ma to prekvapi.

      Vymazat
    5. hystericwidow: Nějak mi chybí fantazie na to, jak udělat parádu a úroveň s riflemi, obyčejným tričkem a teniskami. Takových kreací jsou bohužel plná divadla a koncertní sály, ale úroveň to nemá žádnou.

      Vymazat
    6. Kdysi bylo docela normální, že u vchodu burana někdo zastavil, třeba uvaděčka, důrazně se mu připomenulo, že by měl mít kravatu a nebo sako. Dnes si každý myslí, že v demokracii se může chovat jak uzná za vhodné on sám a žádný pravidla pro něj neplatí. Podívejte se na ulici. Maminky na mateřské dovolené chdí v teplákových soupravách a hlavně, že mají adidas. Já např. děravé jeansy vyhazuji, a spousta lidí si je koupí v obchodě jako nové. No a ženy a muži s nadváhou, opravdu musíte nosit 30 kg navíc, jen proto, že je to přece jedno a nikomu do toho nic není? To snad nemyslíte vážně! Člověk by si měl vážit sám sebe, pak teprve si může vážit ostatních. Tak hezký den a nic ve zlém 8:))

      Vymazat
  8. Článek potvrzuje stále přetrvávající a zcela hloupý trend v Čechách, který se drží ještě z dob disidentů a mániček, a to že pokud je člověk dobře a na úrovni oblečený, dělá ze sebe něco lepšího...a ve světě českých intelektuálů se slušné, čisté a "nealternativní" oblečení rovná společenské sebevraždě. Vždyť pokud se někdo zajímá o kulturu a nebo je nedej bože vědec, nesluší se, aby svůj stav shazoval něčím tak povrchním jako je kašmírový svetr...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
    2. Vidíte, to je bystrý postřeh: disidenti/máničky jako nositelé kultury (a prezident v krátkých nohavicích, brázdící Hrad na koloběžce jako světlo národa). No a nahrává tou celosvětový trend odžínování. Díky Bohu za vévodkyni Kate!

      Vymazat
  9. První dvě fotky jsou z vernisáže Thomase Otta, undergroundového švýcarského výtvarníka proslulého svými horrorovými komiksy a technikou scratchboardu. Druhá fotka ani není z vernisáže, ale z podpisové akce, lidé čekají ve frontě na podpis a jakožto součást komunity jich půlku poznávám :D Vaše hodnocení je za vlasy přitažené. Například na vernisážích Rudolfina nevidět někoho v pohorkách, natož sportovní bundě. Musela jste hodně hrabat, abyste vyhrabala a mohli jste se tu nad tím pohoršovat, že? Radši choďte na vernisáže, ať máte vlastní zdrojové zážitky a fotky pro svou protivnost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To byste toho chtěl po blondýně trochu moc, ne? Kde by pak brala čas na prodlužování vlasů, nákup botiček, česání a tužení obočí? :)

      Vymazat
    2. Zřejmě oba tito anonymové nechápou smysl nejen tohoto článku, ale celého blogu - zkuste si přečíst i nějaký jiný článek PB.
      L.

      Vymazat
    3. Ano, první snímky jsou z vernisáže komiksů. Ono se osazenstvo vernisáží hodně odvíjí od umělce a jeho přátel, některé verni jsou vystajlované ažaž.

      Vymazat
    4. ANonymové zřejmě měli na mysli to, že PB má psát jen o věcech, kterým skutečně rozumí a ke kterým může říct něco podstatného. Toto je povrchní a nicneříkající odvar módního pekla.

      Vymazat
    5. Kdyby měl každý psát jen o tom, čemu rozumí, tak bychom si asi moc nepočetli ;-)

      Vymazat
  10. Dokud instituce nezačnou nevhodně oblečené lidi vykazovat ven, nic se nezmění, ba právě naopak, bude to jen a jen horší.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak tak, chcelo by to nejaku modnu policiu pri kazdej podobnej akcii :D

      Vymazat
  11. Ono bohužel tento trend je vidět všude kolem nás. Na stránkách Módní peklo je sekce Peklo radí. To byste nevěřili, kolik se tam objevuje dotazů typu "Můžu si tyto šaty vzít do divadla/na maturitní ples/na firemní akci?" Tak v polovině případů jsou to modely velmi pěkné a adekvátní, ale ta druhá půlka už je horší (většinou šaty, které sotva zakryjí nejdůležitější části těla). Zajímalo by mě, jestli se tazatelka při záporném hodnocení chytne za nos nebo si řekne, že ji ostatní do toho nemají co kecat a stejně si to oblékne. Co mi přijde ale trochu smutné je, že se na to ty holky vůbec musí ptát. Myslím, že dřív to každý měl tak nějak v sobě a přirozeně poznal, co je hodobóžové a co už ne. Škoda.

    OdpovědětVymazat
  12. Chodím poměrně často do divadla, je pravda, že převážně na operu, ale ani posledně na činohře jsem si nikoho vyloženě hrozně oblečeného nevšiml a to bylo divadlo skoro plné. Nějaké drobnější vady tam byly, ale nikdo v riflích a tričku ve stylu kašlu na to.
    Občas někoho tak v divadle zahlédnu, ale jsou to výjimky, na kterých je navíc většinou vidět, že jsou tam patrně z donucení, radši by večer do hospody, ale holt to musí jednou za rok s tou svou starou v tom blbém divadle vydržet a slušné oblečení ani nevedou.

    Nemyslím si, že by to bylo všude až tak hrozné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. "Přestože vernisáž je událost méně formální, než třeba premiéra opery, jde o událost společenskou, která si zaslouží i náležité oblečení. Výjimky platí jen pro excentrické umělce, excentrické kurátory výstav a excentrické přátele obou výše uvedených skupin."

      Tohle mě hodně pobavilo, protože všechny vernisáže, na kterých jsem byl, se ani z nikoho jiného neskládaly. Pokud opomenu pisálka do kulturní rubriky.

      Vymazat
    2. Přesně tak... který umělec dneska není excentrický? Vždyť to je nutná podmínka toho, aby ho vůbec někde vystavili.

      Umět nemusíš ani prd, klidně svařuj dohromady starý šrot, věš sochy vzhůru nohama nebo zavařuj do sklenic od okurek krucifixy marinované ve vlastních chcankách... ale bez excentrismu a bez známostí si neškrtneš. Ovšem pozor, důležitá rada: za peníze, které utržíš prodejem svých krámů pitomým gójům, v žádném případě nenakupuj (post)moderní umění. Nakup van Goghy a Rembrandty, protože jejich cena je konstantní, zatímco cena tvých děl se odvozuje výhradně od toho, kdo zrovna šéfuje Národní galerii a na jak vysokých židlích sedí tvoji kámoši. ;-P

      Vymazat
    3. Absolutně! Umění je už hezkou řádku let nekoukatelné, současné galerie zejí prázdnotou a lidi stojí frontu na Chitussiho.

      Vymazat
  13. Třeba my sme se základkou i střední měli spojeno hodně výstav,muzeí a podobnejch akcí,ale vždycky k tomu byla procházka centrem Prahy,takže pokud někdo přijel z Moravííí a jde pak courat po centru a koukat na suvenýry,tak na druhou stranu kde se má převlíknout,že jo??Nikoho se nezastávám,vždycky chodim overdessed,žádnou šust'ákovku nemam,ale na stranu druhou,že ano...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My jsme se třeba nepřevlíkali a courali po centru ve formálním oblečení a světě div se, šlo to.

      Vymazat
    2. Tak vono zcela na rovinu řečeno, za časů našich pradědů (cirka ten rok 1920) žádný šusťákovky nebyly a v saku se chodilo i hrát s klukama fotbal. A taky to šlo. Kdyby si tenkrát někdo vyrazil v bundě, lidi by koukali, kde má motorku.

      Vymazat
    3. Když jsme jeli se střední do divadla, tak jsme prostě i do mekáče šli ve společenském sukni a v kvádru, to se nedalo svítit. A ostatně to, že se ve městě pohybuje člověk oblečený společensky, to snad není nic divnýho. Za nezvyklý úkaz bych to pokládala u nás na vesnici, ne v centru Prahy.

      Vymazat
  14. Já byla v kostýmku a lodičkách i na té vernisáži výstavy kroužku šikovných rukou v hasičárně v Horní Lhotě:)

    OdpovědětVymazat
  15. Tuto oblast bych asi fakt přenechala módnímu peklu, i se to tam tak nějak lépe čte... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si naopak myslím, že podobných článků je potřeba mnohem, mnohem víc, s ohledem na upadající kulturnost našeho národa :(

      Vymazat
    2. Jestli se kulturnost národa pozná výhradně podle oblečení, tak pánbůh s námi a zlé pryč.

      Vymazat
    3. Výhradně podle oblečení jistě ne. Ale zamrzí mě, když už ani výběr oblečení (který pánům jistě trvá maximálně 5 minut) nestojí za námahu. Nosit módní šatičky a žabky na výšlap je stejně nevhodné, jako si vzít sexy šaty s holými rameny na promoci a outdoorové oblečení do divadla. Tečka. Kačka B.

      Vymazat
  16. Blondýno,
    minule ses tu rozčilovala nad pravopisem a ejhle, hned v první větě máš hrubku.
    Koukej si to opravit!
    "Co si mám vzít na sebe řeším poměrně často. "

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Musím se Blondýny trochu zastat. Obávám se totiž, že čárku do téhle věty by nedala - bohužel - většina lidí.

      Vymazat
    2. Ona je ta věta taky tak blbě napsaná, že ta čárka se tam evidentně "nehodí". Kdyby zněla "Poměrně často řeším, co si mám vzít na sebe," nikdo ani nemrkne a čárku tam vrazí.

      Vymazat
  17. Tady přece nejde o to, jak by to napsala VĚTŠINA lidí. Tady jde o to, že blondýna tu minule kázala o pravopise, a sama dneska udělá takovou botu hned v první větě! Pokud sama neumí pravopis, ať je příště radši zticha.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdo bez viny, hoď kamenem ...

      Vymazat
    2. Anonymní 30. října 2013 21:56
      Bože, vy jste taky myslitel!

      Vymazat
    3. lenze ona si tu robi len svoj blog - ti, ktorých minule kritizovala boli profesionali.

      Vymazat
    4. Je určitě rozdíl, na vlastním blogu opomenout v rozčilení jednu čárku v souvětí, anebo mít na firemních stránkách plno gramatických, stylistických i fotografických chyb !
      eL

      Vymazat
  18. Vernisáž není pohřeb. A podle diskuze někteří lidé neví co je krize.. ;/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud krize znamená, že nemám co na sebe, tak holt nikam nejdu - to je snad logické, ne ?
      S.

      Vymazat
    2. Jo, je krize, takže se vydám na vernisáž, abych se aspoň nažral, jo? Schválně, jestli takový chudák, co nemá ani sako, má ajfouna!

      Vymazat
    3. Řekla bych, že je lepší na vernisáž jít, než to odpískat kvůli tomu, že nemám na lepší oblečení.

      Vymazat
  19. Za bolševika si všichni dělali srandu z hromadných "zájezdů za kulturou" v režii JZD, kam se prý občas někteří družstevníci dostavili i v holínkách (pravda, umytých, protože jinak by je řidič nepustil do autobusu). Ale to je prd ve srovnání s tím, co se děje dnes. Ti jezeďáci si obvykle vzali aspoň kvádro, byť předválečné. :-)

    OdpovědětVymazat
  20. Předloňský výlet do Obecního domu na Mou vlast na státní svátek nezklamal. Nevěřila jsem svým očím. Krátké lesklé bederní roušky střídaly vytahané svetry, ponožky hrály všemi barvami (v případě jednoho pána nehrály vůbec, neb chyběly) a kostkované košile asi rozdávali u vchodu spolu s programem. Alespoň, že kašlání a chrchlání se houfně vzedmulo pouze mezi jednotlivými skladbami, jinak bych měla zkažený i sluchový vjem. Takhle stačilo zavřít oči a vychutnávat hudbu. Chápu, že divadlo, vernisáž atd. někdo třeba nevnímá jako významnou akci a vezme na sebe jako vždycky džíny a svetr. Ale na státní svátek, v Obecním domě, při Smetanových skladbách k poctě naší vlasti, jsem očekávala též nějakou vzácnou a výjimščnou atmosféru, nešla jsem tam jen poslouchat hudbu. Není to jen o tom umění - to si můžu prohlédnout/poslechnout na internetu nebo v knihovně, pokud jsem zažraný artofil. Člověk by nemusel být sobec, který svým vzezřením kazí celkový dojem a zážitek z návštěvy ostatním. Ovšem každý máme hranici významnosti jinde. Lenka

    OdpovědětVymazat
  21. Plně s blondýnou souhlasím a sama přidám svůj zážitek:
    - první rok v Paříži jsem si slavnostně koupila lístek do Opery Garnier na premiéru (!) opery, ačkoliv jsem předtím pobíhala po městě, stejně jsem byla i přes nepohodlí oblečená dost slušně (společenská sukně, černá halenka, korále, ladící kabát) a celý den jsem byla nervózní, jestli nebude moc velké faux-pas, když mám kvůli tomu pobíhání kozačky (i když pěkné, střídmé)... jaký byl můj šok, když jsem po příchodu do opery zjistila, že zdejším vrcholným "společenským oděvem" jsou nejspíš džíny!!
    Chápete to? Oni vyrazí na premiéru opery do jejich národní opery v džínách!!! To bych nikdy do Francouzů neřekla, dokud jsem to neviděla na vlastní oči a nestyděla se za ně...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohužel, je to tak. Není to výhradně české buranství, je to buranství celosvětové.

      Vymazat
    2. Mne se stalo totez, v Italii....vysli jsme si s manzelem na predstaveni Roberta Benigni, prednasel Bozskou komedii. Manzela jsem donutila oblect si kosili a sako a ja i pres vysoky stupen tehotenstvi jsem se nasoukala alespon do sukne a lodicek. Jake bylo me zdeseni, kdyz jsem zjistila, ze ostatni dorazili v riflich a z bot jim odpadavalo blato ( byl unor ). Vrcholem pak bylo, kdyz nekdo zacal prodavat pred salem dynova seminka a popcorn. Oscarovy reziser prednasel procitene Peklo se slzami v ocich, pred tlupou buranu v riflich, s popcornem v jedne ruce a flaskou coca-coli v druhe.....
      Tak trapne mi snad nikdy nebylo.....

      Vymazat
  22. Co dodat? Já jsem ráda, že lidi v téhle "vepřové republice" ještě pořád na "kutůru" chodí.
    Mohu říci, že po nějaké době v zahraničí je mi nepříjemné, jak si tady hrajeme na snobáky a vzájemě se očumujeme a haníme, místo toho aby sme si užili ten zážitek, na který jdeme. Pro mě za mě, ať lidi příjdou třeba v teplákách, jen ať je všude plno;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sorry, ale já osobně si tedy více užiju klasický balet či operu ve svátečním oděvu než v džínách nebo teplákách, to bych mohla rovnou zůstat doma a pustit si to v televizi.

      Vymazat
    2. Přesně totéž si myslím i já. Pro vyznavače absolutní svobody chci říct, že něco podobného neexistuje. Vždy by se měly ctít nejen zákony, ale také normy a zvyklosti. Nekupuji si drahou vstupenku do divadla, abych koukala na páchnoucího burana, ale abych si užila příjemný okamžik.

      Vymazat
  23. Kolikrát už jsem četla, že na šatech nezáleží, že hlavní je : "být krásný uvnitř" a že ti vandráci a burani mají krásnou duši a dobré srdce.

    OdpovědětVymazat
  24. Teď opravdu nepřeháním, ale do pražských nealternativních divadel chodí muž v obleku, já ve slušném oděvu (malé černé apod.) Bohužel se většinou stydíme za nevhodné oblečení, protože jsme silně v menšině (převládají džíny, kozačky a kapsáče).

    OdpovědětVymazat
  25. Souhlas s blondýnou, mimo kulturní akce at si každý chodí třeba obalený v toaletním papíru, ale tohle je ostuda. Bohužel dnes jít do divadla v džínách a botaskách je považováno za normální, i ty komentáře tady jsou toho smutným důkazem..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemůžete (neměla byste) srovnávat divadlo a vernisáže. Jsem galeristka a přijít na vernisáž komisků apod. v kostýmku? .. Proč ne? Ale je to třeba? Není.

      Vymazat
    2. Proč hned v kostýmku? Stačí lépe vypadající oblečení.

      Vymazat
  26. Já to vidím pořád v divadle a nadávám na to... Hlavně chlapy jsou hrozní, to já bych toho svýho v riflích do dovadla nepustila a divím se ostatním holkám, že jim to je jedno... Holky jdou nastrojený v lodičkách a vedle sebe mají někoho, kdo je jak kdyby šel na pivo...

    OdpovědětVymazat
  27. Jít o nějaké znovuodhalení barokních mistrů, tak neřeknu, ale kritizovat oblečení návštěvníků vernisáže docela alternativního komiksovýho umělce? Která byla ,pokud si pamatuju, součástí Komiksfestu, tzn. že festival trvá několik dní a výstavy jsou roztroušený v různých objektech (tuhle se šplhalo někam do starý zaprášený věže)... Zrovna komiksový autoři bývaj většinou mezi vyšňořeným davem dost nesví, a pár jich na těch fotkách poznávám. No... hlavně, že se podařilo z netu vyhrabat fotky s těmi hrozně oblečenými lidmi, že se jedná o zažrané jedince od fleku, to je vedlejší. Není vernisáž jako vernisáž.

    OdpovědětVymazat
  28. Už asi dva roky nemám zdroj pozvánek na vernisáže, ale do té doby jsem na ně chodila často (ne se nadlábnout).
    Obečení jsem volila podle toho, v kolik zahájení bylo - pokud se vernisáž konala v sedm večer, brala jsem si společenský oděv, asi tak jako do divadla. Pokud se vernisáž konala např. v pět odpoledne, brala jsem si vycházkový oděv, běžný denní, ale nikdy kalhoty; leda jako součást kalhotového kostýmu.
    A šusťákovou bundu nebo sportovní obuv v žádném případě . ale to betztak nenosím skoro nikdy. Ve městě ani není důvod.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co přesně znamená "ve městě"? Myslí se jen vnitřní město? Širší centrum? Nebo i periférie? Ne že by i v centrech našich měst bylo málo špíny a neschůdného terénu.

      Pro běžecké boty samozřejmě omluva neexistuje, ty jsou odporné samy o sobě (zejména takové ty, co už z výroby vypadají jako že mají urvanou podrážku). Ale na retro sportovních keckách nebo botaskách v principu nic špatného není. :-)

      Vymazat
    2. No podle toho, jak vypadá každodenní pražské metro (bundy, rejoicky, kecky atd) byste řekli, že za Zličínem začíná divočina, a ti udatní cestovatelé museli urazit pár mil na kole a odpravit pár medvědů. Přitom to mají většinou panelák-metro-kancelář/škola.

      Vymazat
  29. Já třeba chápu turisty nebo studenty, kteří jdou do divadla/na jinou událost v normálním oblečení (tenisky, džíny apod.), pokud to mají v rámci celodenního výletu. My jsme se školou např. jeli na výlet do Prahy (což pro nás bylo přes celou republiku) a od 7 ráno jsme pochodovali od jedné památky ke druhé, nachodili jsme několik kilometrů a večer jsme pak měli divadelní představení. Rozhodně nebyl čas se někde převlékat, takže jsme prostě šli v normálním oblečení. Kdybychom jeli jenom do toho divadla, společenské oblečení je samozřejmost, ale lítat v listopadu od sedmi ráno po celé Praze v lodičkách a sukni? Ne, to fakt nedávám, nepotřebuju být nemocná a s bolavýma nohama jen proto, abych pak večer někoho náhodou nepohoršila.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vždycky se to dá zařídit. Se školou jsem zažila přesně tento případ - a převlíkali jsme se v autobuse, holky měly deset minut, kluci deset, a protože holek bylo asi 25 a kluků jen 6, nedalo se v autobuse hnout, ale zvládly jsme to a i po celodenním trajdání po zimní praze jsme do národního dorazily v lodičkách, večerních šatech a kluci měli obleky.
      Za náma seděla jin třída - tenisky, džíny, košile rozepnutá k pupíku a mp3 v uších. Byla jsem ráda, že jsme si zachovali úroveň.

      Vymazat
    2. My žádný autobus neměli. Celý den jsme chodili po svých a převlíct se prostě nebylo kde. A ne, netáhla bych s sebou v batohu ještě boty a oblečení (stejně by se zmačkalo), když jsme si museli táhnout i jídlo na celý den, protože jsme měli fakt nabitý program. Prostě někdy to zařídit nejde.

      Vymazat
  30. Však, ale sa potom nečudujte, keď sa ocitnete na takejto fotke a takom blogu. Lebo však niekto má nadváhu a nemôže zohnať pekné oblečenie (samozrejme genetickú nadváhu, tuk mu naskakuje na telo sám od seba že), niekto iný ide práve z výšľapu tatier, iného okradli o slušné oblečenie a vás bolia nohy...) Vždy je výhovorka. V to prípade, blondýna, zmaž článok, ja si myslím, že každý má dobrý dôvod. Vŕtaš do chorých ľudí, alebo do ľudí čo nemajú inú možnosť! Toto sa robí!? Sa môžeš hanbiť! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Veru tak! :) Argument o slavnostní příležitosti a odrbaném oblečení je podpořený, ne vycucaný z prstu. Mimochodem, ty lidi tam nikdo nenutil chodit. Dnes se dá sehnat oblečení i pro lidi s nadváhou a žádný z těch drbanů na výstavě není novinář, který by tam MUSEL být. Jsem z oboru a věřte mi, že nikdo z nich nepíše článek, na který by potřeboval být na místě, vykostit přítomné a udělat super kvalitní fotku na jedničku. :)

      Vymazat
  31. Milá Blondýno, Kraus má sice patchwork šisovaný rifle, který by na Módním pekle způsobily mexickou vlnu varovně pozvednutých vidlí, ale na rovinu, jestli tam byl pracovně, mohla bys mít jako elévka Respektu slitování. Kolikrát ve Španělském sále podupávali kameramani v pohorkách a křišťálový lustry nezářily méně jasně. Jaksi se ujala presumpce dress code neviny, kdy se předpokládá, že reportér byl na akci odvolán last minute. A věř mi, že není řešení každý den chodit hodobóžově. Na poradách se losují i témata jako nenadálý úhyn vepřů nebo vliv řepky olejky na životní prostředí, což na podpatkách vypadá ekvivalentně směšně jako Krausova sportovní elegance po česku na vernisáži.:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na akce do Španělského sálu se dělá akreditace, plánuje se předem a dress code EXISTUJE. Možná v devadesátkách za Havla nebyl, ale od Klause dál je to pravidlo a nehrozí, aby tam kameraman přišel v nevhodném oděvu. Nepustili by ho dál. /Pavel

      Vymazat
  32. Svetr s jelenem a podobné kreace je náhodou mezi umělci, kurátory a kritiky docela oblíbený. Opravdový jelení svetr nebo nějaká ta antikvární sportovní tepláková bunda se znakem ČSSR jsou ceněny jako vzácnost a vzbudí obdivné hvízdání mezi kolegy. Ti lidé to nenosí proto, že by netušili, která bije, nebo neměli pojem o těchhletěch cresscodech. Oni to dělají schválně.

    OdpovědětVymazat
  33. Já myslím, že je lepší, když lidi chodí do Národního divadla v džínách, než když nechodí vůbec.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlas! Nechodim tam vocumovat lidi ale jeviste.

      Vymazat
    2. Souhlas! Nechodim tam vocumovat lidi ale jeviste.

      Vymazat
  34. Já už víc jak 6 let žiju v Německu a jakkoli mi tahle země k životu ve spoustě věcí vyhovuje víc než Čechy, tak zrovna tohle je tam ještě mnohem horší než u nás. Ano, opravdu.
    Do tanečních jsme se s českými kamarádkami chystaly celé odpoledne a výsledkem byly sukně, lodičky, pěkné líčení i účesy. Němky dorazily v tom, v čem byly ve škole - v jeanech a teniskách nebo balerýnách. Nekecám. K maturitě šli Němci opět taky jako na normální vyučování, jen my Češi jsme měli kluci kvádra a holky sukně a kostýmky.
    Několikrát jsem byla v divadle, kam bych se v jeanech vypravila podobně ochotně jako nahá - a v tmavém kostýmu jsem byla za exota a to napříč věkovými kategoriemi.
    Tohle mě fakt mrzí, nadšeně jsem si přečetla Etiketu od Špačka a byť si přeci jen nepamatuju třeba složité zasedací pořádky, tak mě mrzí, že dnes už skoro nikdo nemá páru komu podat ruku, jak koho představit, jak se chovat v restauraci a konverzovat a nebo jen podržet dámě dveře.

    OdpovědětVymazat
  35. Onen novinář na poslední fotce ve mně zanechal nesmazatelný dojem, když dělal rozhovor s arcibiskupem v Památníku národního písemnictví s tou svojí pitomou čepicí na kebuli.

    OdpovědětVymazat
  36. Toto je klasika, myslim si ze obleceni neni o penezich. Pulka naroda ma na lyzarskou bundu a vybavu, ale na kabat nebo mestskou bundu uz penize nevystaci. Vim jak je pobyt na horach drahy a take vim, ze kdybych nemela na slusne obleceni do prace, vecirek ci volnocasove aktivity tak nejezdim ani na ty hory. Strasne mi vadi ta argumentace "nemame na to v CR penize", ovsem na chlubeni se novou Octavii, dovolenou v Alpach penize vzdycky jsou. Na to se slusne obleci, popripade nosit obleceni pravidelne do cistirny nebo pravidelne prani, abychom "nepachli" v MHD uz penize nejsou. Nejsme prece zadni bysnyssmemi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. amen. naprosto souhlasim. bohuzel, jak ja tomu rikam, americka "walmartizace", se siri i u nas a je to vesmes spojene se slunickovymi lidmi a mimibazarkovymi mamulinkami....

      Vymazat
  37. Tímhle jsi mi skvěle nahrála já se chystám psát článek taky o nevkusných hadrých čechů na akcích,ale u mě to bude o záběrech na otevíračkách modních galeríí a butiků. je totiž podle mě nevkusné když jde pár na otevíračku italskýho butiku ve složení: ONA-DOKONALÝ KOSTÝMEK I S POKRÝVKOU HLAVY COŽ BYL JAKÝSI GOTIK LACE FASINATOR a ON:MASKÁČE A SVETR S PRUHAMA OD MAMKY.PLEŠATÁ HLAVA+NAHRBENEJ POSTOJ SE ZNUDĚNÝM KSICHTEM vypadaly fakt repre! jsme burani děcka a já se za nás stydím! (článek supeeer jasněže)

    OdpovědětVymazat
  38. Souhlasím s tématem článku, jen mě trochu zarazil popisek k vernisáži v kostele svaté Anny u nás v Jablonci. Kostel sv.Anny není vysvěcen, tak nevím, proč by se tam měli lidé (jak Ty říkáš ,,adekvátně k místu") oblékat bůhvíjak společensky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sorry, ale tady přece nejde o to, jestli je váš kostel vysvěcen nebo ne, ale o to, že ti lidé, kteří tam přišli na VERNISÁŽ, by si mohli obléct něco jiného než rifle ! To přece není jen tak obyčejná akce !

      Vymazat
  39. hm, k fotce z Valdstejnskeho palace bohužel musim podotknout, ze pan kancler Senatu Uklein, který je na ni zobrazen, je při osobním jednani takovy supak a buran, ze, ac v obleku, navstevniky ve velmi neformalnim obleceni nechava daleko za sebou..

    OdpovědětVymazat