Potencionální analfabet

Člověk by neměl používat cizí termity, když je nezná suterénně nebo není v dobré konvici, protože je zde veliké rizoto, že to skončí fiatem. Každý se tváří jako suvenýr, ale vrátí se mu to jako buzerant!

Na tenhle vtípek si často vzpomenu, když koukám údajně na nejsledovanější české večerní zprávy. A v těch by opravdu potřebovali přijmout schopného korektora. Nebo by aspoň měli absolvovat intenzivní jazykové školení o slovu potencionálně

Už jsem slyšela o potencionálních uchazečích, potencionálním tchánovi, potencionálním pachateli, potencionálních zákaznících... Problém je v tom, že potencionál nic není. Jen výjimečně se užívá v odborných textech o fyzice v souvislosti s energií. Existuje jen potenciál. A přídavné jméno potenciální. Nějak nechápu, proč si potencionál lidé tak oblíbili. Většinou máme v hovorové češtině tendenci slova zkracovat a zjednodušovat. Slovo potencionálně se přitom naopak vyslovuje hůř a je delší, než správná podoba. 

Slovo potencionální mi rve uši pokaždé, když ho slyším.  Když ho vidím v psaném textu, chce se mi plakat. Zvlášť, pokud takový text visí na webu ministerstva školství, vzdělávací instituce nebo na zpravodajském serveru. 

www.aktualne.cz


www.ipvz.cz


www.msmt.cz

Další slovo, které mi kroutí nehty na nohou, a které teď slýchám na každém kroku, je pernamentka. V horším případě pak pernamentně. Zvlášť zimní sezóna je na pernamentky dost bohatá. 

Z horských lyžařských areálů ale pomalu proniká i do vnitrozemí. Hodně si ji oblíbily třeba masážní salony. 



A aby jsem nezapomněla, by jsme, aby jste, kdyby jsem je taky hrůza hrůz. Zatímco bysme jsem v hovorové češtině ochotná ještě tolerovat, v psaném textu mi špatné časování slovesa být přivádí kopřivku. Hlavně tehdy, pokud  čtu v mailu, že by jsme se s někým měli sejít, že by jsem se měla podívat na nějaký web nebo že jakási firma slibuje, že kdyby jsem nebyla se zbožím spokojená, můžu ho vrátit. 

A tohle snad ani nemusím komentovat: 

www.mpcheb.cz

Myslím, že by jsme měli zavést nějaký zákon, podle kterého by v každé domácnosti mělo být jedno vydání Slovníku spisovné češtiny. Jinak budou lidé pernamentně dělat chyby a z další generace už budou potencionální analfabeti.