O bezohlednosti, závisti a naštvaných sousedech

Když se někdo chová bezohledně a někdo jiný si postěžuje, že mu jeho chování vadí, jen závidí. Zní to absurdně? Asi jo, jenže spousta lidí je přesvědčená o tom, že za vším je jenom závist. Setkávám se s tím čím dál častěji. A pokaždé se naštvu.

Jeden z typických příkladů jsem našla (bez nějakého většího hledání) na facebooku v jedné z mých oblíbených skupin. Fascinovaně ji sleduju už poměrně dlouhou dobu a zvědavost mi nedovolí ji opustit. A tak občas narážím na skutečné skvosty - o některých už jsem psala.

I když jde o skupinu, která se primárně  věnuje zkrášlování bydleníčka (abych nebyla moc zlá, musím přiznat, že sem tam nějaká inspirace stojí za to),  řeší se tam i další problémy spojené s bydlením.

A tak si paní Žaneta přišla pro radu, co má dělat, když sousedům vadí, že slyší v noci vrzání postele.



První z komentujících se snažila opravdu poradit. A pak už to jen jelo. Paní Žanetě naprostá většina komentujících poradila, ať na sousedy kašle, protože oni jí stejně jen závidí, že nemají sex tak často, jako má ona. A proto si stěžují, že slyší vrzání. Další šli dál - někdo se rozčílil, co si to vůbec sousedi dovolili, že Žanetě hodili do schránky dopis (!!!), někdo zas radil, ať oznámí sousedům, že jí mají koupit novou postel, když je vrzání obtěžuje.  


Objevují se i neuvěřitelné rady - naschvál v posteli nadskakovat, aby vrzala ještě víc. Aby jako sousedi věděli, že když si postěžovali, mají to za to. 



Jakási Alena se nezapomněla pochlubit, že má hlučné děti a sousedům to vadí, ale co, sousedy si nevyberem. A Lucie, která taky obtěžuje sousedy hlučným sexem, to dorazila tím, že když si dovolili postěžovat, přítel s nimi vyběhl. Je to frajer! 



Dokonale koncentrovaná bezohlednost v pár komentářích. Tak koncentrovaná, až mě to překvapilo. 

Úplně živě vidím ty nebohé sousedy, kteří usínají a nad hlavou jim začne rytmicky vrzat postel Žanety a jejího muže. Naštvaná sousedka vytržená ze spánku se vztyčí na posteli a vzteky málem překousne budík: "Franto, voni to zas dělaj, podruhý tendle tejden!" Franta unavený po celodenní dřině někde na stavbě zavrčí, že to není podruhý, ale potřetí, a jde si otevřít pivo, aby nějak přečkal to vrzání od stropu. Vůbec mu nevadí, že za tři a půl hodiny vstává na další šichtu. Prostě jen závidí, že nemá sex s Marunou, když ho Karel se Žanetou shora má. Pak se vrátí do postele a závistí, že u sousedů si užili a on ne, nemůže usnout další půl hodinu. 

Ve skutečnosti to bude spíš tak, že Žaneta a její muž prostě opravdu vrzáním sousedy obtěžují. Ony se totiž ve ztichlém baráku nesou zvuky trochu jinak, než za běžného denního provozu. Nikdo jim jejich společný milostný život nezávidí. Jen to vrzání fakt leze sousedům hodně moc na nervy, když se vůbec odhodlali k tomu, aby nějaký dopis napsali. Naprostá většina lidí to raději přetrpí. A trpí, dokud toho na ně není moc. 

Sama jsem taky zažila hlučné sousedy. A musím říct, že to bylo fakt peklo. Pravidelně každý pátek v půl desáté v noci začali pít. Kolem půlnoci jely naplno country hity, lahve padaly na zem, bouchaly dveře, tancovalo se, křičelo a občas i hádalo. Končívalo to tak kolem třetí čtvrté ráno. Vydržela jsem to půl roku, než jsem sousedku opatrně požádala, jestli by ty páteční veselice nemohly být klidnější. A dozvěděla jsem se, že závidím, že se umějí bavit, protože u nás žádné mejdany nejsou. Mejdany pak byly pár týdnů ještě o něco hlučnější, ve schránce jsem měla naházený nějaký blivajz, na rohožce rozmatlané odpadky a naučila jsem se v pátek večer mizet z města na víkendy. Naštěstí se tihle sousedi brzy odstěhovali. 

Rozhodně jsem jim nezáviděla. 

Když stařence pod vámi vadí, že vaše děti tři hodiny denně soutěží, které umí víc dupnout, nezávidí vám, že máte malé roztomilé děti, protože ty její už odrostly. Prostě jí vadí, že se jí tři hodiny denně klepe lustr a skleničky ve vitríně. 

Když sousedům vadí, že slyší každý váš milostný akt, rozhodně vám nezávidí, že si užíváte. Prostě je jim nepříjemné to poslouchat. 

Když studentce od vedle vadí, že vaše čivavy začnou vřískat v okamžiku, kdy ráno zamknete dveře bytu a vřískají až do doby, než se vrátíte z práce, rozhodně vám ty dva roztomilé pejsky nezávidí. Jen se prostě nemůže učit. 

Schovávat vlastní bezohlednost za cizí závist je poslední dobou čím dál oblíbenější. Jenže z bezohledného trubce to lepšího člověka neudělá. Maximálně mu to vystresovaný soused na pokraji zhroucení vysvětlí důrazněji. A pak to nemusí dopadnou dobře ani pro jednoho. 

Chci tak moc, když bych si přála, aby se lidi aspoň trochu ohlíželi na druhé a neviděli za čímkoliv jen závist?

_______________________________

Screenshoty: Facebook 

Nahota za dvě stě pade

Jakou cenu má soukromí člověka? Podle soutěže Moje cewe fotokniha je to 250 korun. Vlastně ani ne tolik. Těch dvě stě padesát korun ani není reálná částka, protože jde pouze o slevu na příští objednávku. Slevu dostane každý soutěžící. Mezi výhrami je sice taky jedno auto a nějaké lacinější kompaktní foťáky, ale všichni víme, jak velká je šance vyhrát něco víc, než jen tu slevovou poukázku.

A co za to? Docela dost. Je nutné zveřejnit vlastní fotoknihu, kterou už si soutěžící nechal firmou vytisknout. Naprostá většina knih je osobních, jen sem tam se najde nějaká firemní.Třeba prezentace svatebních fotografů  nebo (neukoukatelná) kniha se sto padesáti snímky mraků. Naprostá většina z osobních knih  jsou fotoalba z dovolených a výletů (náš hotel, naše postel, naše snídaně, naše průvodkyně), svateb (líčení nevěsty desetkrát, oblékání nevěsty patnáctkrát, podvazek na noze nevěsty dvaatřicetkrát, ozdobená auta devětkrát, opilý strýček dvakrát) nebo rodinná fotoalba. Některá mi dost pocuchala sítnici, protože autoři mají možnost používat i různé - více či méně nevkusné - grafické doplňky. O gramatických strašlivostech v doprovodných textech raději ani nepíšu.

Jsou mezi nimi ale i fotoknihy, které nejspíš nebyly určené k tomu, aby si je mohl kdokoliv kdykoliv prohlédnout.

Chápu, že třeba Haninka z následujícího obrázku je zamilovaná do svého manžela, ale fakt jí stojí slevová poukázka a nějaká malá šance vyhrát foťák nebo auto za to, že si každý může prohlédnout fotky, na kterých je jen v prádle laškovně zamotaná v zácloně? Doufám, že doma nemá žárlivce, kterému vadí, když se na ni někdo podívá přes ulici.



Stojí ta sleva za to, že celému světu předhodíme nekrolog někoho blízkého?



Nebo za to, že předložíme všem fotky ženy sedící na záchodě těsně před porodem?  



Anebo že rovnou hodíme na internet hodně, ale fakt hodně ubohý pokus o erotično?



Ve zveřejněných fotoknihách jsou samozřejmě i spousty dalších fotek, které sama pokládám za natolik osobní, že by je měli vidět jen blízcí fotografovaných lidí. Pohřeb dítěte v otevřené rakvi, porody, nahé děti, snímky z mejdanů, které by nikdo neměl vidět, třeskutě sexy fotky i fotky velmi velmi nelichotivé... 

Obávám se, že se časem jich v soutěži ještě pořádně přibude. Soutěží se teprve od května a až do konce roku. Takže se máme na co těšit. 

Jen mi vrtá hlavou: Vážně soutěžícím stojí za to zveřejnit své fotky za pouhou slevu, která je stejně podmíněná další objednávkou? 

_______________________________________________

Na soutěž mě upozornila Luka, děkuju! 

Všechny screenshoty jsou z webových stránek cewe-community.com/cz/soutez/#Home