O spěchu a zdržovačích

Kdybych měla indiánské jméno, zcela jistě to bude Takteránestíhá, Věčněvpoklusu, Běželaastejněpřišlapozdě nebo tak něco. Už jsem se smířila s tím, že mám frmol a občas jedu na doraz. Nikdy se ale nesmířím s tím, že když spěchám úplně, úplně nejvíc, vždycky, ale fakt vždycky narazím na zdržovače. Zdržovačů je několik druhů. A já umím potkat všechny najednou.

Autor: Jan van Haasteren

Zdržovač je obvykle žena, vyskytuje se ale i ve variantě samčí. Většinou ho potkávám před bankomaty, u výjezdu z parkovišť a hlavně ve frontách před pokladnami.

Nevím, jak to dělám, ale i v obchodě, kde je běžně v provozu osmnáct pokladen, jsou v mé přítomnosti otevřené maximálně tři. U jedné sedí vyděšený nováček v zácviku, který je rád, že je rád. U dalších dvou jsou sice pokladní zkušení, je jim to ale stejně na nic, protože u nich stojí několik zdržovačů frontových. Poznáte je jednoduše - jsou vždycky přede mnou.

Zdržovači mají vytříbenou taktiku. Do front se vrhají zásadně v odpolední špičce nebo těsně před zavřením obchodu. Zboží na pás vyskládávají téměř obřadně, souměrně ho obloží z obou stran oddělovacími hranoly (s výrazně vyčítavým pohledem směrem k zákazníkovi za nimi, který na ten kus plastu oblepený reklamou ani nedosáhne, natož aby ho mohl bleskurychle umístit tam, kam patří). Když má zdržovač zboží vyskládané na pásu, užívá si, že stojí ve frontě.

Zatímco my, co spěcháme, protože už jsme měli být před čtvrt hodinou někde jinde, si do ruky už při sprintu k pokladnám chystáme tašku na nákup, peněženku, a ti, co ji mají, i zákaznickou kartu, zdržovač se ničím podobným neobtěžuje. Rád si počká. Až když pokladní odpípá jeho poslední položku, začne hledat tašku, do které pak nákup pomalu, ale pečlivě poskládá. Některé zdržovače, které jsem potkala, podezírám, že si nákup rovnají podle barvy. Pokladní má čas si odskočit na kafe. Když je nákup urovnaný, začne zdržovač rodu ženského pátrat v kabelce po peněžence. Zdržující muž pátrá po tomtéž po kapsách. Má jich asi sedmnáct. Peněženka je vždycky v té poslední.

Zdržovat frontový zásadně platí část nákupu stravenkami, které jednu po druhé opatrně a šíleně pomalu odtrhává z balíčku. Potom začíná hledat mince. Obvykle mu do zaplacení chybí dvě tři koruny. Po delším pátrání je najde v některé ze sedmnácti kapes. Přece nebude měnit dvacku.

Zatímco pokladní - nováček v zácviku už vyřídil čtyři lidi včetně skupinky Asiatů, která nakupuje zboží v akci po padesáti kusech, aby jím mohla zásobovat svou večerku naproti, fronta za zdržovačem se ani nehnula. Protože zdržovač má vždycky času dost.

Zdržovač - profesionál si většinou ještě chce zařídit zákaznickou kartu, domáhá se slevy na zboží, které viděl v letáku a nemůže pochopit, že bude v akci až zítra, nebo dlouze řeší jiný zásadní problém.

Potíže se zdržovači u kasy neřeší ani samoobslužné pokladny. Zatímco většina lidí si je nemůže vynachválit, já u nich pokaždé narazím na někoho, kdo se zasekne na tom, jestli dal do košíku housku, kaiserku nebo farmářskou bulku, protože všechny vypadají skoro stejně. Nebo na partu matek, které se rozhodly, že děti není třeba zabavit hraním nebo pobytem venku, ale že bohatě postačí, když si s nimi budou hrát na pokladní. Nejlépe v pátek těsně potom, co v širokém okolí skončila pracovní doba.

Další zdržovači se vyskytují u bankomatů. Zdržovač bankomatový má podobné postupy jako zdržovač frontový. Peněženku s kartou vytáhne až v okamžiku, kdy se postaví k přístroji, ostřížím zrakem okoukne okolí a je si jistý, že se ho nikdo v okruhu padesáti metrů nechystá přepadnout. Chvíli tápe, kam vlastně vložit kartu. Polohlasem si čte instrukce na obrazovce. Před zadáním pinu uloží peněženku do kabelky nebo kapsy, aby měl obě ruce volné, přikrčí se, zakryje oběma rukama tlačítka a už na třetí pokus se mu podaří pin naťukat správně. Následuje krátká mezihra nazvaná Kolikjásitovlastněpotřebujuvybrat a po ní druhá, ve které je potřeba pečlivě zvážit, jestli tu tisícovku chce v jedné bankovce nebo po dvou pětistovkách. Samozřejmě je nutné nechat si vytisknout lístek. Pečlivě ho pročíst a stejně pečlivě zmuchlat a hodit do koše u bankomatu.

Tím zdržovačův výstup nekončí. Pokud je zdržovačem žena, položí si kabelku na bankomat. Otevře kabelku. Vyloví peněženku. Uloží do ní kartu. Uloží do ní peníze, každou bankovku do jiné přihrádky. Zkontroluje mobil. Napíše esemesku. Kabelku pomalu zapne. Poodstoupí od bankomatu. Zastaví se. Uvědomí si, že chce jít jiným směrem. Konečně odchází. Převod peněz z účtu na účet by byl rychlejší.

I když už jsem vytrpěla ve frontě před pokladnou a ve frontě u bankomatu asi čtyřnásobek času, co normální lidé,  nemám vyhráno. Ještě se musím dostat z podzemního parkoviště. U výjezdu z něj je závora. A přístroj, který po předložení parkovacího lístku tu závoru otevře. I když je na parkovišti na každém kroku obří cedule s informací, jak dlouho se parkuje zdarma a po jaké době je nutné zaplatit a přístroji předložit účtenku, vždycky je přede mnou někdo, kdo žije v jiné časové dimenzi.

Zdržovač parkovišťový se v poklidu přiblíží k parkovacímu přístroji. Kousek couvne, popojede dopředu, ještě couvne, pootočí volantem, popojede a dostane se na úroveň čtečky kódů z parkovacího lístku. Stáhne okénko. Natáhne ruku. Popojede. Přiloží lístek k přístroji. A zjistí, že dobu parkování zdarma přešvihl. Chvíli přemýšlí. Pak zařadí zpátečku a počká, až těch osmnáct aut za ním postupně odcouvá kamsi do hloubi parkoviště, aby mohl odjet od závory, zastavit a jít zaplatit parkovné.

Když nad tím tak přemýšlím, vlastně se ani nedivím, že nikdy nic nestihnu včas.

46 komentářů:

  1. Tak už je mi to jasný, proč furt někde čekám. Stojím za blondýnou a jejími zdržovači

    OdpovědětVymazat
  2. Ehm....pomaly dožívajúci blog treba niečim ešte chvíľu udržiavať nažive??? Toto bol hlavný dôvod?
    Alebo blondýna nadobudla dojem, že všetko je tu vybudované len kvôli nej a pre ňu a ostatní sú "lúzri", ktorí jej uberajú z pohodlia... už len ich samotnou existenciou.
    Neviem inak, prečo by mali byť všetci v pozore len preto, že "POZOR, madamme blondyna sa ponáhľa!"

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty si asi zdrzovac, led sa ta to tak dotklo 😉

      Vymazat
    2. Bože... Zase někdo, kdo leze na blondýnu a nemá ani trochu pochopení pro nadsázku. Musím říct, že se zdržovačema se taky setkávám a že mi taky hrozně štvou. Blondýna je dokonale vystihla. K tomu dožívajúcemu - přečtěte si její Facebook. Vypadá to, že spíš blondýna byla na hranici dožívání a kůli tomu nepsala. Já si jí přečtu ráda i když měla pauzu. Vy radši odgooglujte.

      Vymazat
    3. Doriti, týto vdčne nespokojný trollovia mi už lezú na nervy... Ok, tak si dostal/a od nás nejakú tú pozornosť a teraz už daj pokoj.

      Vymazat
  3. Super článok 😊 smejem sa, ale bohužiaľ je to smiech cez slzy, pretože si úplne vystihla dnešnú dobu.

    OdpovědětVymazat
  4. Nejvyšší level zdržovače bankomatového je zdržovač zadávají hromadu trvalých příkazů, nejlépe u nejfrekventovanějšího bankomatu v dobu největšího provozu u něj (ideálně s frontou). Výborný jako také zdržovač bankomatový v módu "zkus to víckrát, třeba to vyjde". Všem z fronty u bankomatu jasné, že na účtu tohoto zdržovače není nic, bohužel kromě něj. Tak to zkouší a zkouší, občas i do bankomatu praští. Fronta už je nepříčetná, slabší jedinci odpadají a odchází, silnější zdržovače pod hrozbou lynče vyhání. Buď mám smůlu nebo jej jich čím dál víc.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, placení složenek přes bankomat je výborná činnost hlavně 23.12. ve 3 hodiny odpoledne v bankomatu u Albertu 😃

      Vymazat
  5. konecne vim, kdo ridil jedno z aut, která stala za mnou, když jsem tohle predvadel v arkádách :D sry blondyno, stalo se mi to to poprvé a naposled

    OdpovědětVymazat
  6. Další typy: 1) obecně lidi, co nechodí a nestojí NAPRAVO (chodníky, eskalátory...), 2) lidi, co v podchodu, kde je už právním obyčejem chodit ve směru po pravé straně, chodí po levé a nebo většinu své trasy ŠIKMO (čili ne že by crossing napříč proudu co možná nejvíce zkrátili), 3) lidé, co vám vejdou do cesty, přestože vidí, že jdete asi čtyřikrát rychleji než oni, ale přesto tam vejdou a jdou POMALU, 4) lidé, co najednou vyjdou ze dveří (třeba vyjdou z obchodu v nákupňáku, nebo na ulici) a bezhlavě se vrhnou do proudu, přestože zrovna kolem dveří procházíte (nv rozumné vzdálenosti od dveří, ne natisklí na tu stranu, ale stejně to nepomůže)- prostě vám bez dívání skočí do cesty, ať se o ně zabijete, a ještě jdou POMALU, 5) dvojice/skupiny lidí, co jdou roztahlé přes celý chodník/chodbu, a přestože chodník NENÍ JEDNOSMĚRNÝ, neuhne ani jeden z nich, když chcete projít opačným směrem- prostě signál "teď jdeme MY a ty vlez laskavě do silnice nebo se namáčkni na stěnu, dokud MY neprojdeme", 5) lidi, kterým ze slušnosti nebo záchvatu dobré vůle dáte přednost, a oni nemají ani nejmenší snahu trošilinku zrychlit, ať tam na ně zas nečekáte hodinu, je-li to teda v jejich silách... Markéta B.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ha, konečně spřízněná duše, která nemá ráda levochodce a pomalý lidi! Nejlíp, když se čtyři vedle sebe roztáhnou na chodníku a tváří se ublíženě, když je se "s dovolením" předcházím :D

      Vymazat
    2. 6) Lidi, kteří se těsně přede mnou zastaví a rozhodují se, jestli pokračovat v přímém směru nebo zatočit doleva či doprava. V "lepším" za sebou táhnou tašku nebo kufr na kolečkách.

      Vymazat
    3. Nic proti vašemu komentáři, ale připoměla jste mi lidi, které zase z duše nenávidím já... Lidi, kteří vidí, že v pravé ruce držím hůl, tudíž se pásu na eskalátoru chytám levou rukou, teprve pak udělám ten úkrok stranou (já vím, nebezpečný manévr, mám si přehodit hůl před eskalátorem blablabla) ale tyvole, ty dvě pikosekundy, to je kurva zdržení, to už jsem mohl bejt nahoře (Flashi, jsi to ty?!), takže je nutné mě pro jistotu sejmout... (Co kdybych na oplátku sejmula já vás? Ha?!)
      A plus teda chodím při pravé straně, co nejvíc namáčknutá na stěnu domu (plot, cokoliv), abych teda nepřekážela těm spěchajícím - a světe div se!, těch pětadvacet ceňtáků mezi mým pravým ramenem a zdí je přece dost široká mezera, aby se tam někdo protlačil, ponáč zleva je jenom celej volnej chodník, to není takovej adrenalin.
      A málem bych zapomněla na lahůdky typu: "strašně spěchám, předejdu tě zleva a pak ti dva kroky před čumákem zahnu doprava, však ty se vyhneš!"

      Když už takovýhle věci děláte, netvařte se u toho jako mistři světa, kteří pospíchají na mezinárodní konferenci a všichni ostatní jsou póvl, kterej tak akorát překáží. Protože v takovou chvíli jste zdržovači akorát vy. ;)

      Vymazat
    4. Já mám ještě ráda: 7) vystoupím za tramvaje (autobusu, metra) a jen se dotknu nohou chodníku, zůstanu stát a zmateně zírám, kam chci vlastně jít, případně zůstanu stát a začnu si rovnat tašky či kabát. Že blokuju cestu lidem za mnou, kteří tak nemohou také vystoupit, neřeším nebo mne to ani nenapadne, neb jsem na celém světě jen JÁÁ. Podtyp tohoto je výše zmíněný zdržovač, který se v proudu vystupujících z metra náhle bez výstrahy zastaví na místě a začne studovat šipky na cedulích, takže do něj nelze zezadu nevrazit. Přitom řešení je taaak prosté: krok či dva stranou. Důchodce, kteří si musí napřed srovnat hole, nepočítám, byť jako překážka slouží také výtečně.

      Vymazat
    5. Harriet, to jste nepochopila. Před lidma s holema, matkama s kočárama a lidma s deštníkama zdrhám, nikoli až tak z úcty, ale ze strachu, že mi tím nářadím ublíží, každopádně jim opravdu nezavazím a přesto se najednou objeví vedlě mně a kočárem mě přejedou (matky-buldozerky), holí domlátí a deštníkem skalpujou nebo vypíchnou oko! :-( Nezavděčíš se... a neutečeš! Markéta B.

      Vymazat
  7. Vcera jsem zazila zdrzovace frontoveho... Kupoval si dve baleni barvy na textil a zacal s pokladnim resit, kolik kilo textilu v tom muze obarvit, ze to na tom neni napsany. Pokladni to chvilku studoval, pak zavolal jinou pokladni, ta to taky studovala, spolecne pak zavolali treti pokladni... Fronta mezitim uspesne narustala, oci v sloup a netrpelive podupavani nohou... Nacez teda zdrzovac milostive rekl: tak mezitim pustime dalsi zakazniky... O diky, milostivy, taky jste to mohl vyresit s nekym uvnitr toho obchodu a nezdrzovat nas vsechny u pokladny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem zase zažila zdržovače ve věku okolo dvaceti. Takový páreček, který si vyšel na rande a chtěl si ho zpříjemnit nákupem brambůrek v Kauflandu. Já jsem docela výjimečně spěchala. Tyhle hrdličky stály přede mnou, na pás obřadně položily jeden pytlík. Chvíli před tím, než na ně přišla řada, rozhodl se hrdlička, že dva jsou málo a skočí ještě pro jeden. Už na ně přišla řada, brigádník za pokladnou pípl a hrdličková čekala, až se jí vrátí. Měla jsem sto chutí něco říct o zdržování, ale v tom se hrdlička řítil. Brigádník pípl i druhé brambůrky, nahlásil "třicet pět" a hrdličková vytřeštila oči. "Cože, tolik?! Kolik stály ty druhé?" "Dvacet pět" "A ty první?" "Deset" "Tak to ty druhé nechceme!" Brigádník bere telefon a volá si o storno. Po půl minutě přichází starší zaměstnankyně, která odstornuje jedny extrémně drahé brambůrky, pro které hrdlička extra letěl. Páreček platí deset korun a odchází se svým úlovkem někam vrkat...

      Vymazat
    2. (Pardon za chybu v textu, správně má být "jedny jsou málo"...)

      Vymazat
    3. To bych je asi zavrazdila!

      Vymazat
  8. Chápu nadhled a vtip tohoto článku, ale i tak mi to nedá - možná by stačilo jen nemyslet si, že jste středem světa, že by všichni měli přistoupit na váš spěch a okamžitě vám uhnout z cesty. Nesmírně obdivuju spěchající, kteří v takový okamžik zvládnou být příjemní nebo alespoň slušní. V Čechách jich člověk moc nepotká.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prosím, kde blondýna píše, že je neslušná ke zdržovačům? Vy budete jeden z nich. Zdržovači se chovají, že jsou středem světa, ne ti čekající za nimi.

      Vymazat
    2. Jasně že by měl člověk být slušný, ale na druhou stranu, pokud se paní dojde k pokladné už potřetí zeptat, jaktože jí neodečetli tu dvoukorunovou slevu na vajíčka a paní v pokladně jí už potřetí řekne, že všechny odečtené položky jsou na konci lístku, těsně nad celkovou sumou... a když se takhle stane u dvou paní po sobě 😃 Tak člověk prostě nemůže být slušny

      Vymazat
  9. Odpovědi
    1. Přesně to mi tu chybí, zdržovač poštovní! Na nějakýho narazím snad pokaždý, většinou důchodce, co si jde hlavně pokecat. U nás na vesnici mají příjemný bonus - zápach. To je úplně nejvíc super, stát u jediného okénka naší pidipošty hned za paní(pánem) v teplákách a zahnojených crocsech, která přišla zaplatit šest složenek, koupit AHA a probrat, že Novákovi zase přestavujou barák a Kovářovi si pořídili bazén, no věřili byste tomu? Ale von dělá v Praze, to si určitě někde nakrad, a ty jejich děti vůbec nezdravěj!

      Vymazat
  10. Už to tady v komentáři bylo zmíněno, ale nedá mi to. NENÁVIDÍM zdržovače, co jdou po chodníku jako skupina, a i kdyby měl chodník na šířku kilometr, roztáhnou se prostě na celý. Když jdu proti, ještě se nějak propletu, ale jít stejným směrem je utrpení. Za nimi se jít nedá, protože obvyklá rychlost skupiny je 5 metrů za hodinu a proplétat se je o nervy. Opravdu nikomu nedochází, že chodník nemají pronajatý a chodí po něm i jiní lidé? Vážně bych vraždila!

    OdpovědětVymazat
  11. necitala som vsetky komentare, ale zrdzovacov, ktorych nenavidim najviac su ti v radach na listkoch na vlak...najlepsie ak je to niekde na hlavnej stanici, kde je x pokladni a vam ide o chvilu vlak a kupovanie listka vam zaberie tak 10 sekund a vyberiete si okienko kde je jedna osoba a ta to zdrzi tak na dlho, ze u tych ostatnych kilometrovych rad sa stihnu vsetci vybavit...zazila som aj taku vec, ze jedna studentka si kupovala mesacny listok a hovorila ultra spomalenym hlasom a ked jej pani za okienkom povedala, ze ide o iny pocet kilometrov, tak rovnako spomalenym hlasom a rozhodovanim si vy pyyy ta laaaa iny listok...sice vtedy by som vlak stihla, ale chlap vedla zrejme videl ako gulam ocami, az ma pustil pred seba :D a som z tych, co vsade chodia skor, malokedy nestiham, ale zase nemam rada, ked sa ini vlecu a zbytocne zdrzuju, ja sama mam dost casu navyse a aj tak chcem podobne cakanie urychlit

    OdpovědětVymazat
  12. A co teprve zdržovači na poště??? To je taky kapitola sama pro sebe :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jááá to máááám hůlkovýýým píííísmeeeem.

      Vymazat
  13. Všeliké kvaltování toliko pro hovado dobré jest. :)

    OdpovědětVymazat
  14. Zrovna minulý týden jsem potkala dokonalou zdržovačku v marketu. Pomalu si vyskládala zboží na pás, hezky do jedné linie, kus za kus, pak vytáhla mobil a psala SMS. Začala jsem vykládat svůj nákup a paní se na mě pohoršeně ohlédla: "Já jsem ještě nevyložila všechno!" Musela počkat, až pás popojede, aby mohla pokračovat ve své úhledné linii. Když už bylo všechno napípané, prohlásila, že chce asi třetinu nákupu platit zvlášť, a když ji prodavačka (kupodivu) taktně upozornila, že to mohla říct dřív, paní prohlásila: "Nemusíte na mě hned vyjíždět, tolik toho po vás zase nechci." Kde se tihle lidi školí? Vic

    OdpovědětVymazat
  15. Velmi trefné. Navíc podle Murphyho zákonů, pokud máš času dost a nespěcháš a vlastně by ti ani nevadilo postát si chvíli ve frontě, tak je všechno odbavené šup šup. Pokud potřebuješ všechno stihnout co nejrychleji, nejméně jeden zpomalovač se vyskytne.
    Ještě to platí u autobusů. Pokud jdu na autobus, který mě má přivézt do práce např. 10 minut před začátkem pracovní doby, má už na příjezdu 5 minut zpoždění a dalších 5 nasbírá po cestě. Pokud jdu na autobus dřívější, takže bych teoreticky měla přijet 20 minut předem a počítám s 10minutovým zpožděním, autobus dorazí přesně podle jízdního řádu :-)

    OdpovědětVymazat
  16. Jé a já jsem si před pár lety užila jako zdržovač! To byla úplná kráása!
    Po mnoha letech ježdění autobusem a autem jsem kupovala lístky na vlak, pro skupinu, až na Opavu. pro mne děsná exotika. A s ochotným prodavačem za okýnkem v pátek odpoledne na nádraží Praha-Smíchov řešila slevy-neslevy, rodinné-nerodinné ceny, zpáteční-nezpáteční, skupinové-důchodcovské-studentské... Tedy těch kombinací a možností, co české dráhy nabízejí, z toho by se normální člověk posmál, ale prodavač měl trpělivost a užíval si to. Nikoliv pak ti lidé za mnou, kteří si sice mohli koupit lístky na Černošice a Mokropsy v automatu, ale proč by se obtěžovali, když jim to může prodat někdo z okýnka, žejo.
    Fronta narůstala, lidé nadávali mně tomu mládenci za okýknem, který jim trpělivě s úspěvem vysvětloval, že nejdřív obslouží mne a pak na ně dojde řada a tím, že nám do toho skáčou, to tedy neurychlej'. Nelynčovali nás, nádražáci nakonec otevřeli jiné okýnko. Ostatně to mohli udělat už dávno.

    OdpovědětVymazat
  17. Ohromně jsem se pobavila Blondýno, mluvíš mi z duše. :-) Ještě bych přidala "zdržovače kolonového". Každé ráno alespoň jednoho po cestě do práce potkám. Jeho hlavním znamením je jízda uprostřed vozovky maximální rychlostí 70km v hodině. Na pokusy o předjetí reaguje najetím více doprostřed vozovky a na jakoukoli nerovnost vozovky důkladným objetím za použití co možná nejvíce světelné signalizace, jíž jeho vozidlo disponuje. (začne brzdit, důkladně rozbliká levý blinkr, pak pravý, pak zase brzdí, je tam přehledná zatáčka a co kdyby někdo vyjel proti). Další libůstkou brzdiče kolonového je zpomalení na šnečí rychlost pokaždé, když se blíží protijedoucí vozidlo, nedejbože kamion. Podezírám tyto řidiče, že vytváří kolony záměrně a že jejich největším zadostiučiněním je to, když mají za sebou minimálně pět nervózních řidičů, kteří jsou bez šance zdržovače nekde předjet. Lill

    OdpovědětVymazat
  18. Ano, celý svět má spěchat. Protože blondýna má špatnou organizaci svého času a ostatní lidé ji zdržují, když nestíhá.
    Veškeré kvaltování toliko pro hovado dobré jest. Jan Ámos Komenský. Přeji klidný večer :-)

    OdpovědětVymazat
  19. A jeste zdrzovaci prechodovy. Hrozne rychle se vali k prechodu, jako by jim za prdeli horelo a kdyz se zastavim, abych je nechala prejit, tak v milisekunde zpomali a pres prechod se preplouzi rychlosti vyjimecne pomale zelvy. Chapu, je to vlastne blbost, ale proste nerozumim tomu, proc si pres ten prechod nemuzou trochu pohnout. A nejsou to stari ani nemohouci s holema. Na druhou stranu jsem jednou zazila nejakou kravu v aute, co hrozne rozcilene troubila, protoze auto pred ni si dovolilo zastavit na prechodu a pustit starsiho pana. Proste lidi jsou divni.

    OdpovědětVymazat
  20. Se dost divim, že v tom článku chybí zdržovač obecní (troufá si jet v obci jen 50 km/h) a dálniční (ani v levém pruhu nejede rychleji než 130 km/h).

    OdpovědětVymazat
  21. Coby mírně alternativní matka s víc než reklamním párečkem dětí se setkávám ještě se zdržovači profesionálními, poslední dobou převážně při přepravě, ale kdysi hodně i na úřadech. Obvykle jsou to lidé, kteří neznají vlastní předpisy, ač by je znát měli, a budou se do úmoru hádat a obvolávat veškeré kolegy či nadřízené, přestože člověk, vědom si toho, že vytváří nestandardní situaci, si příslušné body přichystal, vytiskl a někdy i vytahal zvýrazňovačem.
    Jednoho řidiče jsem zablokovala asi na deset minut dvěma dětma do šesti let na dvoukočáru, protože se mu střetly předpisy "dítě na kočárku zdarma" X "dvě děti do šesti let v doprovodu jednoho dospělého platí poloviční", a to přesto, že jsem si předtím vyžádala stanovisko dopravního podniku, které jsem vytiskla a dobrému muži předložila. Nechci ani domyslet, jak přepravuje dvojčata. Když o rok později přibylo ještě mimino v šátku, vypadal, že se o něj pokouší infarkt :D

    OdpovědětVymazat
  22. Já naopak nemám moc ráda ty věčné uspěchance, co si právě (zejména v jakékoliv frontě) potřebují nervózně poklepávat nohou nebo umělým nehtem do čehokoliv, aby dali najevo že jako ten před nimi je pomalý a ONI že jako spěchají :D Já platím stejnou cenu v obchodě jako oni, takže to zboží do tašky si můžu skládat jak dlouho chci, i kdybych si to měla skládat třeba podle barvy :D Naopak si užívám právě ten nervový kolaps toho za mnou .... hlásím se jako hrdý prudič :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doma nikoho nezajimam, tak alespon v tom obchode nekoho naseru. Taky reseni.

      Vymazat
  23. Nabízím druhý úhel pohledu. Zákazník, který znervózňuje všechny ostatní, ptá se, zda mu mohu "připravit účet", což samozřejmě nejde, protože účet už je automaticky dávno připravený, celou dobu nervózně bubnuje prsty do stolu, a potom právě on hledá peněženku v sedmnácté kapse, protože pro svou ohromnou důležitost zapomněl on sám, že by ke všeobecné plynulosti provozu přispělo, kdyby i on sám použil mozek (pokud ho ovšem má). Idiot, který je nepříjemný a otravuje všechny kolem, protože je mu zatěžko ráno vstát o pět minut dřív a v životě by si nepřipustil, že to je jeho chyba a obviňuje z toho ostatní a vytváří kolem sebe (opakovaně) nepříjemnou atmosféru. Nabral si toho totiž víc, než stačí, ale není to pro něj důvod ke komplexům, leda - bohužel - ke komplexu nadřazenosti, jak je vidět i z tohoto článku a z některých příspěvků pod ním.
    Bůh nás chraň před těmito bytostmi nadřazenými stádu, které předjíždějí jako divé (pokud možno v zatáčce, do kopce a přes plnou čáru), aby nakonec skončily (v lepším případě) na stejné červené o tři metry napřed před těmi, které o závod předjížděly. Ale holt - komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí. A o srážce s blbcem se tuším vyjádřil už Werich.

    OdpovědětVymazat
  24. A ještě: "nemáte to zvazeny." "cože, ty cherry rajčátka nejsou na kusy?"

    OdpovědětVymazat