Obyvatelé Tokia si nemyslí, že mají dobré chování, přitom se od nich máme co učit

Jedna z věcí, kde Asie jasně vede na celosvětovém žebříčku, jsou špičkové služby. Úplně nejlepší služby na nejvyšší úrovni jsou v Japonsku. 

Typická je japonská úslužnost. Oč se jedná? Je to kolotoč malých zdvořilých úklonek, které dostanou hosté na uvítanou, kdykoli vstoupí do jejich hotelu. Pro turisty ze západu je celé Japonsko i Tokio pravděpodobně tím nejzdvořilejším místem na světě.

Je překvapivé, že obyvatelé Tokia si myslí, že stále nejsou dostatečně zdvořilí. Mají totiž strach, že se stanou agresivními obyvateli velkoměsta jako třeba Newyorčané. 

Nesobecká pohostinnost

V Japonsku totiž existuje koncept „omotenaši“, který by se dal volně přeložit jako nesobecká pohostinnost. Je to základní kámen japonské kultury.

Pro hostitele je privilegium hosty přivítat a zajistit vše, aby jim snesl doslova modré z nebe. To platí pro všechny aspekty života, takže i v obchodech, restauracích nebo v pomáhání cizím lidem na ulici. 

Vzhledem k tomu, že v celé aglomeraci Tokio žije 13 milionů lidí, je smysl pro pořádek a zájem o ostatní lidi, který si obyvatelé dokázali udržet, obdivuhodný. Tedy pro Evropany. Místní starší obyvatelé to vidí černě. 

Tokijští starousedlíci vidí zhoršení

Přestože jsou tokijští mladí lidé velmi ochotní pomoct, často tak nedělají, protože jsou zabraní do svých mobilních telefonů a nekoukají se po okolí. 

Lidé, kteří křižují silnici na světoznámém přechodu ve čtvrti Šibuja, se neomluví, pokud druhému člověku zkříží cestu. A to samé ve vlacích, když lidé nastupují a vystupují, nehledí na ostatní. 

Někteří lidé po sobě zanechávají odpadky, například po koncertu a jiných veřejných akcích se předpokládá, že si lidé po sobě uklidí a odpadky odnesou domů. Někteří Japonci je tam ale vyhodí na zem. V Japonsku totiž nejsou koše, předpokládá se, že vše vyhodíte a pochopitelně roztřídíte u sebe doma. 

Pro Evropany je výčet těchto nešvarů možná jenom něčím, co vidí okolo sebe na ulicích. Něco, na co si zvykli a žijí s tím. V uhlazeném Japonsku to však bije do očí. 

To se odráží ve statistikách. Pouhých 24 % obyvatel Tokia si myslí, že mají dobré chování. Naproti tomu cizinci si Tokia cení velmi vysoko, věří, že dobré chování má 65 % obyvatel. Jak by si také mohli myslet něco jiného. Návštěva Japonska a Tokia je velmi poklidná až mírumilovná. Určitě stojí za to.

Jak se jeví Evropanům

Japonci nejsou jenom zdrženliví, což by se někdy dalo zaměnit za negativum, jsou především zdvořilí a milí.

V japonštině dokonce existuje výraz „jasaší“, což se dá přeložit jako přemýšlení o druhých. Slovo zahrnuje povinnost přinést dárek, pokud navštívíte dům někoho jiného. Toto slovo patří k vůbec nejpoužívanějším v japonštině. 

Dojem, který Japonci vzbuzují, je, že jsou plaší. V japonštině se řekne „hazukašigaria“. Japonci se opravdu příliš neprojevují.

Japonská zdvořilost se projevuje i v jazyce. Japonština má velmi složité zásady, jak s kým mluvit.

Pořádkumilovnost

Na internetu jsou videa, jak japonští turisté vyzvedávají odpadky z okolí kempů a odpočívadel, i když to není jejich nepořádek. Je to jejich velmi hluboko zakořeněný zvyk.

Japonští studenti čistí své školy sami. Žádní učitelé nebo uklízečky, jen studenti. Táhnou pytle na odpadky, zametají schody a utírají chodby každý den. To by některým studentům u nás určitě prospělo. 

Většina Japonců zametá chodníky a ulice před jejich domem. Udržet komunitu v čistotě je velmi důležité pro celkový dojem. Japonci drží spolu a mají nadevše rádi svoji zemi a chtějí, aby byla čistá.

V ledasčem by nebylo od věci se od Japonců alespoň trochu inspirovat. Nebylo by špatné, kdyby měla Česká Republika pověst čisté a spořádané země, no ne?

© 2024 Vmagazin.cz | Nakódoval Leoš Lang