O špercích, Slevomatu a kšeftech paní Menčíkové

Málokdy se mi stává, že nevím, odkud začít. Následující text je ale přesně tenhle případ. V posledních dnech jsem strávila velkou spoustu času pátráním kolem nabídek společnosti Elanis Jewel na Slevomatu. Upozornila mě na ni Ivana, které se to celé nějak nepozdávalo. Mně se to taky celé nějak nepozdává. Nejenom samotná slevová akce, ale vlastně i firma, která stojí za ní.

Předem upozorňuju, že to dneska bude fakt dlouhé čtení. Ale popořádku.

Neodpustím si napřed malé rýpnutí do Slevomatu. Ještě před nedávnem měl Slevomat sekci Móda a styl. Oproti jiným slevovým portálům byla dřív tahle sekce výjimečná. Daly se tam pořídit opravdu zajímavé kousky za zajímavé ceny. A navíc - všechno se objednávalo rovnou přes Slevomat.

Slevomatí Móda a luxus už neexistuje. Zůstala jen Móda. Místo zajímavých nabídek je v ní vesměs totéž, co u jiných slevových portálů: ošklivé boty, které se nosily tak před patnácti lety, tunelové šály na sto třicet způsobů, laciná bižuterie, nějaká trika a legíny, organizéry do kabelky a podobná veteš. Nákup už je taky komplikovanější. Napřed je nutné koupit voucher na zboží, často další voucher na poštovné. Když přijdou čísla voucherů ze Slevomatu, musí zákazník objednávat znovu u prodejce a vkládat kódy voucherů.

Konec rýpnutí.

Velmi často se  v nabídce Slevomatu (a mnoha dalších slevových portálů) objevují šperky od jediného prodejce. Titulek prodejní akce je pokaždé honosný - nejčastěji se v něm objevují slova La Diamantina, Crystal Queen, Diamond Sparkle nebo aspoň Swarovski. Podle popisu jsou šperky okouzlující, se zářivým leskem, luxusní, třpytivé, pozlacené osmnáctikarátovým zlatem, s platinovou úpravou (tím myslí prodejce pokovení rhodiem),  a většinou stojí kolem tří stovek.



Za nabídkami jsou různé firmy s různými webovými stránkami. Elanis.cz, crystallux.cz, ellashop.cz, v minulosti taky ella-shop.webnode.cz nebo maxieshop.eu. Žádný z eshopů nemá kamennou prodejnu a za všemi stojí jediný člověk: Lenka Menčíková z Olomouce.












Všechny eshopy Lenky Menčíkové nabízejí vesměs stejné zboží za stejné ceny. Totéž platí o poměrně velkém množství slevových akcí jejích eshopů. 









Je to trochu zvláštní: Seriózní obchodník mívá obvykle jen jeden eshop s jedním jménem. To jméno si chrání, buduje jeho pověst, opečovává si klientelu, sbírá reference, cení si doporučení spokojenými zákazníky.  Rozmělňování toho všeho pod několik různých subjektů mi připadá poněkud podezřelé.

Když mi Ivana poslala tip na tyhle slevové nabídky, měla podezření, že místo luxusních šperků například s krystaly Swarovski Elements, jak se v popisu tvrdí,  jde jen o lacinou bižuterii, co skutečné komponenty firmy Swarovski cestou z Asie ani nepotkala.

Vybrala jsem si náhodně dva kousky. Náhrdelník s rybou a náhrdelník s dvojitým srdcem. Takhle vypadají na Slevomatu:







Ohromně se to třpytí, žejo? Grafik se asi zamiloval do efektů ve Photoshopu a řekl si, že čím víc, tím líp. Že trochu přestřelil, nikomu evidentně nevadí.

Trochu jsem zapátrala, jestli se podobná bižuterie dá koupit i jinde. Dá. Třeba na Aliexpressu, na jednom z největších asijských prodejních portálů.  A nabízejí ji tam stovky různých prodejců.

Asi je to jen strašná náhoda, že tam mají na pohled naprosto totožné zboží. Jen je tu přeci jen trochu rozdíl - ty kousky z Číny nezdobí komponenty Swarovski, ale údajně jakési krystaly (někdy popis uvádí pravé české krystaly, to jsou paradoxy...).  I ceny jsou někde trochu jinde. Začínají na půl dolaru za kus při odběru ve velkém, běžná cena při koupi jednoho náhrdelníku je do tří dolarů (necelých sedmdesát korun). Srdíčka jsou mírně dražší, v setu tří kousků vyjdou třeba na 15 dolarů.  




 

Navíc, všechny ty fotky mi připadají stejné. Jen ty z české nabídky jako by byly hodně zvětšené, mají černé pozadí a uměle přidané odlesky.

Ostatně, že Lenka Menčíková prodává zboží z Asie, je jasné i při pohledu na jeden z mnoha jejích eshopů, kde má ve výprodeji plážové šaty. Sice modelce uřezala na fotkách hlavu, aby to nebylo tak patrné...





 ...i tak se ale dá fotka dohledat u mnoha asijských prodejců. Tenhle je z Vietnamu, šaty stojí 59 tisíc vietnamských dongů, to je v přepočtu závratných 59 korun českých. Doprava je samozřejmě zdarma, stejně jako skoro u všech nabídek z Asie.



Zpátky ke šperkům. Lenka Menčíková se snaží předstírat, že prodává exkluzivní bižuterii. Opakovaně tak ve svých eshopech odkazuje na jakousi certifikaci, že šperky jsou skutečně pozlacené nebo pokovené rhodiem. 

Nejde samozřejmě o žádnou potvrzení, že její eshop prodává kvalitní zboží zdobené zlatem nebo jinými kovy. Jde jenom o dva roky starý dopis z britské zkušebny, která potvrzuje, že jeden konkrétní zaslaný kousek bižuterie je pokovený rhodiem. 




Očekávala bych třeba certifikát od společnosti Swarovski, že na špercích jsou použité originální komponenty Swarovski Elements. Ten prodejkyně samozřejmě nemá.  

 Na Slevomatu jsem našla v hodnocení firmy i několik fotek od zákazníků. A je to smutné pokoukání.


Nemůžu si pomoct, ale tohle není luxusní bižuterie. Tohle jsou ubohoučké laciné šmuky z tržnice s nejobyčejnějším zapínáním i levnými kamínky -  Swarovski Elements na nich nejsou ani náhodou.



 A tohle si zákaznice původně kupovala.  



Pročetla jsem desítky hodnocení zákazníků. I když jsou vesměs pozitivní (zboží dorazilo, často pozdě, ale přece, a tak nějak odpovídá obrázku, no co taky chtít za tři stovky), najdou se i stížnosti. Lenka Menčíková s nimi ale pokaždé poměrně razantně zamete.

Velmi často se objevují stížnosti na nekvalitní zapínání náušnic. Prodejkyně na to bezostyšně odpovídá úplnou pitomost: je to běžné, přesně tohle řeší i klenotníci, prostě si to spravte.



Poměrně svérázný přístup má i k těm, kteří si postěžují, že se jim šperky nelíbí. 







Když si někdo postěžuje na barvu kovu, dozví se, že firma nikdy žádnou negativní reakci na barvu kovu nezaznamenala. 



A o třináct dnů dřív... 



Nechci v žádném případě prohlašovat, že prodejkyně drze lhala. Ona si to nejspíš jen nepamatuje. Stejně jako si nepamatuje, že by si kdy kdokoliv stěžoval na alergickou reakci. 



...a o osm měsíců dřív:




...a ještě jednou, tentokrát ze slovenské verze Slevomatu:




Lže prostě zákazník a hotovo!

I na další negativní komentáře odpovídá Lenka Menčíková v podobném duchu: Šperky si fotíme sami, takže na obrázku vypadají úplně stejně, jako v reálu. Zákazník, který špatně hodnotil náš šperk, nejspíš hodnotil šperk od jiné firmy, protože my prodáváme jen kvalitní a pěkné věci.

Tip na dlouhé zimní večery: Stovky komentářů a podivných odpovědí v hodnocení firmy na Slevomatu.  Pobavilo mě třeba stručné sdělení jednoho zákazníka, který napsal pouze OK a udělil firmě čtyři hvězdičky z pěti. Reakce obchodnice: Když je vše OK, proč jen čtyři hvězdičky?


Popojedem.

I když celý tenhle byznys vypadá vážně prapodivně, je těžké říct z několika fotek, jestli šperky opravdu náhodou nezdobí krystaly Swarovski Elements. (Sama mám ale pocit, že jde o laciné kamínky, které rozhodně nejsou originálním výrobkem slavné značky).

Je  pár vodítek, jak poznat padělek. Originální krystaly Swarovski Elements z dílny Swarovski jsou vždycky dokonale souměrné, bezchybné a kvalitní. Brus je čistý, ostrý, jednotlivé fasety jsou naprosto stejné, neliší se tvarem ani velikostí. V krystalu nejsou vzduchové bublinky, hrbolky, nerovnosti ani barevné odchylky. Na povrchu nesmí být škrábance. Broušení je dokonalé a hrany brusu se scházejí - jedna hrana navazuje na druhou naprosto přesně. A celé se to třpytí podstatně víc, než obyčejná bižuterie. V řadě měst existují autorizované prodejny Swarovski, kde prý prodavačky nemají problém okouknout přinesený šperk a říct, jestli jde o originální výrobek.


Druhé rýpnutí do Slevomatu: Co takhle začít konečně prodejce prověřovat? Vám nepřijde divné, že stejná fyzická osoba nabízí opakovaně stejné zboží pod hlavičkou různých firem? Jak vám pak mají zákazníci věřit, že jste seriózní podnik? Konec druhého rýpnutí.

Poznámka na závěr: Asi už je jasné, proč ve mně kšefty paní Menčíkové nebudí důvěru. Já osobně bych se nabídkám jejích eshopů na slevových portálech velkým obloukem vyhnula. Když už budu mít potřebu nosit lacinou a nijak zvlášť hezkou bižuterii, koupím si ji tam, kde mi nebudou tvrdit, že ji zlevnili z osmi stovek na dvě, takže děsně ušetřím. Koupím si ji radši v tržnici do stovky.

________________________________________________

Screnshoty: slevomat.cz, vykupto.cz, eshopy Lenky Menčíkové, aliexpress.com








Jak mi zázračný přípravek rozšířil obzory

Firma Active Food Supplements Limited, která sídlí na Floridě, mi každou novou prodejní akcí o něco rozšíří obzory. Jedná se o společnost, která zásobuje české, slovenské a další zákazníky nejrůznějšími zázračnými přípravky na hubnutí, proti vráskám, na vybudování svalové hmoty a na další problémy, které lidi často trápí. Všechny ty přípravky jsou podle popisu naprosto převratné, odborníci je nenávidí, nutriční poradci z nich šílí, lékaři jsou v šoku a plastičtí chirurgové kvůli nim páchají hromadné sebevraždy. Liposukce se díky produktům firmy brzy zařadí společně s botoxem do pravěku estetické medicíny a slovo dieta přestane existovat.

Spoustu nových informací jsem se dozvěděla taky o růstu vlasů.  Už jen reklamy na zázračný produkt podporující růst vlasů mě nadchly.







Musíte uznat, že jsou naprosto přesvědčivé. Jsou tam čísla, procenta, vědci i lidský příběh. A samozřejmě fotky jako důkaz, že tyhle reklamy nekecaj.

Po kliknutí na banner se dostanete na stránku, kde se ten převratný výrobek prodává. Jmenuje se Hairmastic, podle všeho se jedná o jakýsi olejíček na vlasy a podle jakýchsi anonymních švýcarských (tedy už ne hollywoodských) vědců jde o kúru, která zabraňuje plešatění, rostou po ní nové vlasy a ty staré jsou ve skvělé kondici.  Sice se tam nikde nepíše, že jde o výrobek, který nabízí Active Food Supplement, ale když si člověk hodí webovou adresu do nějakého vyhledávače vlastníků domén, pak mu jméno společnosti vypadne. Vedení firmy je asi skromné,  když se nikde moc nechlubí, kdo že stojí za tak velkým vynálezem!

Určitě to ale bude do posledního písmenka pravda, když o tom píše dr. Ondřej Borovec.



Trochu mě sice rozhodilo, že ve španělštině prodává podobný pán kapsle na potenci, ale ten se jmenuje Andrzej Boryka, tak si budou asi jen hodně podobní. Třeba jsou to jednovaječná dvojčata. Někdo je rozdělil, když se narodili. Zřejmě měli podobné vlohy, a tak jsou z obou doktoři. Dokonce se i jmenují podobně. To jsou jednoznačně dvojčata. 


modelstudio.es/BLOG/Entradas/2014/12/18_Autor__Med._Andzej_Boryka.html


Ještě teda mají třetího tajného bráchu. Ale ten se minul povoláním, je to model. Asi rád stojí před objektivem. Dokonce i v tom bílém plášti (jóo, to budou geny, měl být nejspíš taky doktor). Sluší mu to, takže jeho fotky se prodávají ve fotobankách.

bigstockphoto.com


Ale aby bylo jasno, nic nezlehčuju. Koneckonců, páni doktoři z předchozích fotek nejsou jediní, kdo Hairmastic doporučují. Třeba pan doktor Martin Pomocný, který má ordinaci v Praze, už pomohl spoustě lidí!




Mimochodem, pan doktor Pomocný má taky bráchu lékaře. Jmenuje se Standa (Procházka) a je to sexuolog. A ten pro změnu pomáhá pánům, aby byli přitažlivější pro ženy a sbalili každou, na kterou si ukážou. Tahle doktorská rodina to taky dotáhla daleko, co?


http://cz.strong-magnet.org/



Ale abych tady neřešila jen doktory. Chci psát o mnohem důležitějších věcech. Tedy o těch vlasech. Vůbec jsem třeba netušila, že vlasový váček obaluje pouzdro z kolagenu, které podléhá fibróze neboli tvrdnutí, zaškrcuje vlasový kořen a kvůli tomu vlasy vypadávají. Naštěstí existuje přípravek, který vyvinuli ti švýcarští vědci. Je v něm třeba prý olej z citronové šťávy. To jsem taky nevěděla, že ze šťávy z citrónů se dá dělat olej!


No a ten olej se pak zavařuje s jinými oleji, až vznikne kompotice. (Nejspíš je to odvozené od procesu kompotování nebo od nějaké podobné složité termochemické reakce, které nerozumím). A když si pak člověk maže tu kompotici na hlavu třikrát týdně a nechá ji tam hodinu až dvě nebo celou noc, začnou mu vlasy růst a sílit a tak.

Moje kadeřnice teda říkala, že když má člověk pleš nebo lysiny, tak už mu tam žádné vlasy nevyrostou, ale asi se k ní tenhle zázrak nedostal. Musím jí o něm říct.

A potvrdit jí to může třeba Jaroslav Kubík z Ostravy, který měl pleš a jen díky jejímu pravidelnému a správnému olejování mu narostly nové vlasy.



Je to takový úspěch, že jeho fotky si pár let před tím, než byl Hairmastic vůbec na trhu, přivlastnila jakási klinika, kde transplantujou vlasy. A přitom by stačil olejíček! 

tineye.com

Stejně úspěšná byla aplikace taky u Moniky Procházkové. Ta má vlasy hustší o 67 procent (to muselo být počítání!!!) a dokonce teď dělá fotomodelku!


http://www.shutterstock.com/s/woman+purple/search.html?page=1&inline=78400399


Hairmastic používají i další ženy. Třeba Pavla z Varů a Ivana z Olomouce.


A mají taky dvojčata! Obě! Jsou to bloggerky, jedna třeba testovala pudr na vlasy a druhá zase samoopalovací přípravek. 


http://marisaporter.com/2013/09/05/bumble-and-bumble-hair-powder-review/


http://beautyjunkielondon.com/2010/05/xen-tan-review.html


Určitě si tenhleten Hairmastic taky objednám. Jenom dneska (teda psali to i včera a před týdnem) je na něj sleva, stojí osm stovek, takže čtrnáct set ušetřím. Sice nevím, kdo mi ho pošle, protože to nějak zapomněli napsat do obchodních podmínek,není tam ani jméno prodejce, IČO, kontakt, prostě nic,  ale zas je tam  stoprocentní záruka vrácení peněz. Má to tedy nějaká omezení. Třeba při odstoupení od smlouvy nesmí zákazník výrobek použít. Když ho použije, může ho ale klidně reklamovat. Stačí jen firmě napsat základní informace: jméno a příjmení, adresu, mail, telefonní číslo, a taky (cituji): "seznam vrácených produktů, datum zahájení a ukončení použití produktů, přesný průběh a výsledky užívání, očekávaný způsob vyřízení reklamace... číslo bankovního (obsahujícího jak IBAN, tak i SWIFT), na který bude zaslána náhrada. Kromě toho, reklamační dopis by měl být čitelný, psaný ve formě, která umožňuje přečtení obsahu dopisu a obsahovat čitelný podpis uživatele. Reklamační dopis neobsahující výše uvedené informace nebude brán v úvah. V případě nesprávného použití jakéhokoliv z nabízených výrobků, nebo při použití jiným způsobem než je doporučováno v letáku nebo na etiketě výrobku, prodávající nenese zodpovědnost za následky takového užívání.

No, chtějí toho dost od osobních údajů přes deníčkové záznamy až po krasopis, ale přeci jim zákazníci nebudou vracet výrobky jen tak z plezíru. Měli by se trochu snažit, ne?  Jen si nejsem jistá, jestli u přesného průběhu a výsledků užívání by měli lidi psát počet vlasů před a po používání, nebo jestli se s tím nemusejí počítat. 

Moje kadeřnice teda říkala, že nějak extrémně vlasy nikdy nezhoustnou, rozhodně ne o stovky procent, i kdyby se člověk na lysinku stavěl. Že se dá vhodnou péčí trochu zlepšit jejich kvalita, ale že plešatému člověku kvalitní a husté vlasy jen těžko narostou znovu. Pak je prý řešením buď transplantace vlasů nebo takový pudr, který obsahuje keratinová vlákna a opticky zakryje řídké vlasy (jedno z bloggerských dvojčat, o kterých jsem se před chvílí zmínila, ho taky vyzkoušelo). Ale možná se jenom bojí, že si všichni koupíme Hairmastic, budeme mít děsně moc zdravých a krásných vlasů a ona bude muset stříhat do bezvědomí. 

_________________________________________

Neoznačené screenshoty jsou ze stránek kazdodenninoviny.com/krasa/hairmastic-1099/ a centrumakci.com/krasa/hairmastic-1099/





O hrobečku, kurníku a šiškách

Vím, že to není tak dávno, co jsem se tady pustila do jedné fotosoutěže, ale nemůžu si pomoct, o tohle se prostě musím podělit.

Jde o soutěž Vyfoť svoji šišku. Rozjely ji Kostelecké uzeniny a je jim ke cti fakt, že ceny jsou tentokrát o něco hodnotnější, než v minulé soutěži, do které jsem se pustila. Každý týden vyhrává autor nejlepší fotky deset tisíc korun, každý den navíc dostane další soutěžící bednu salámů v hodnotě dvou tisíc korun. Jako další plus vidím i to, že vítěze určuje porota a ne počet lajků nebo hlasů - to totiž automaticky vyřadí každého, kdo nefrčí na mimibazaru nebo v různých facebookových skupinách, kde se škemrá o kliknutí ve velkém.

Soutěžící mají za úkol koupit si šišku salámu a vyfotit se s ní. Musím říct, že moje představy o tom, jak může vypadat vtipná nebo zajímavá fotka se salámem, tahle soutěž rozbourala už po prohlédnutí prvních soutěžních příspěvků. Je to ještě horší, než jsem myslela. Ale zas to hodně vypovídá o typickém českém nevkusu.

Začneme opatrně, stylizovanými zátišími se salámem. Fantazie autorů nejspíš nemá limity, a tak můžeme vidět třeba takový hezký salámový hrobeček. Nebo oltář? Nebo lože víly, kterou zlá čarodějnice proměnila v salám.




Trpíme-li dostatečně sníženou mírou vkusu a máme-li na zahradě trpaslíka, pak je jasné, že to je ideální objekt pro vytvoření uměleckého salámového zátiší. 


U majitele téhle knihovny mě nepřekvapuje, že do ní klidně šoupne salám. 



A tady už prostě nestíhám domyslet, co chtěl autor fotkou říct. Ale takových tu bude víc.


Kolečka salámu v kazeťáku? Proč ne, kazety už stejně nikdo neposlouchá. 



Jeden z mnoha eklhaftů - salám a hřeben. Děkuju pěkně!


Salám v zavinovačce. Třeskutě vtipné a originální.


Trpaslíci podruhé. Tentokrát jsou to o level větší zrůdy, než ten první sádrový hnus.


Další fotka, kterou jsem asi nepochopila. Proč je salám v koupelně? Proč je tam i to extra hnusné logo výrobce? 


Mezi zátišími jasně vede tohle. Pohodit jídlo mezi odpad, to muselo chtít hodně invence. 


A když už jsme u těch aut...



Na tohle můžu říct už jen jediné: chybí mi nějaký hezký český ekvivalent pro anglické WTF.



Další skupina soutěžících se rozhodla fotky salámů dotvořit po svém. Když něco podobného uvidí průměrný grafik, bude mít nejspíš pár nocí hodně zlé sny.




Děti a zvířátka, to vždycky dojme. Autoři soutěžních snímků to vědí, a tak aranžují salámy do kočárků, postýlek i ke kurníkům. Fotky se psy, kteří čučí na salám jsem pro jistotu raději vynechala. Zato dámu, která předstírá, že salámem krmí býložravce, si neodpustím.


Série s podtitulem roztomilost obsahuje obvykle děti s nálepkou ze soutěže na čele nebo děti, které jsou vtipně zakousnuté v salámu, ze kterého není sundaný obal.







A můj favorit nakonec. Z fotky je patrný reklamní vzkaz: Ani slepice to nechtěj žrát.


Máme tady další skupinu fotek. Na těch jsou lidé, kteří rádi dají najevo, jak mají Kostelecké uzeniny rádi. A tak je líbají, věší si je na různé části těla a dělají s nimi vůbec různé podivné věci. Nad některými snímky se praktikující katolík zřejmě zděšeně pokřižuje.




Salám je skvělý módní doplněk a tahle dáma to ví!


Pózovat jen se salámem v ruce by byla nuda. Chce to něco na čelo, že?

Jedna salámová víla


 Další fotky, nad kterými si jen říkám: Proč????




Co by to bylo za soutěž, kdyby v ní nebylo pár sexy fotek, žejo? Napřed si dáme něco jen lehce dráždivého. Dámskou nožku. Se salámem ve fusekli,  




A jdeme na opravdové sexy fotky. Takový salám místo podprsenky, to musí rozvášnit každého chlapa! Zvlášť, když se to doplní čepicí s nápisem Život je porno. 



Nahé ženské tělo pokryté pouze kousky sushi, to zná každý. Teprve salám tomu dodá ty správné grády.  



A i dámy si přijdou na své.



Fotogalerie soutěže se každý den rozrůstá o nové snímky. Jen nevím, jestli budu mít ještě odvahu se na ně někdy později kouknout.

________________________________________

Všechny fotky jsou z fotogalerie z webu vyfotsvojisisku.cz